Šéfúředník Elon Musk chce prosekat americkou vládu k nulové inflaci. Dává to vůbec smysl?
Na konci ledna se na sociální síti X objevil příspěvek, který vidělo už přes 66 milionů lidí a stovky tisíc ho sdílely, komentovaly či označily za oblíbený. „Snížení federálního deficitu ze dvou bilionů dolarů na bilion dolarů v roce 2026 vyžaduje snížení výdajů v průměru o zhruba čtyři miliardy dolarů denně ode dneška do 30. září. To by stále vedlo k deficitu ve výši zhruba jeden bilion dolarů, ale hospodářský růst by měl být schopen ho dorovnat, což by znamenalo, že v roce 2026 nebude žádná inflace. Super důležitá věc,“ napsal majitel sociální sítě a nově i úředník pověřený snižováním počtu úředníků Elon Musk. Jak se k tomu propočítal?
Úvodní matematika je hrubá, ale sedí. Kdyby Musk chtěl seškrtat bilion dolarů do 30. září, tak aby v rozpočtu na příští rok už mohl být deficit poloviční, potom to skutečně odpovídá zhruba čtyřem miliardám dolarů denně. Jen pro představu, každý den by musel jeho tým najít a škrtnout výdaje srovnatelné s celoročními výdaji na národní parky v USA nebo celoroční náklady jedné obří nemocnice. Každý den.
Ne snad že by nebylo kde šetřit a určitě by se dalo najít hodně i u nás, ale o tom tato debata není, i když je nepochybně zajímavá a důležitá. Jde spíš o to, jestli je to vůbec možné a jestli to vede k cíli, o kterém šéf „úřadu pro efektivitu státní správy“ Elon Musk mluví.
Možné je samozřejmě cokoliv, otázkou je, jestli je to vhodné, efektivní, správné či dobře načasované, ale to nechme na Američanech, kteří si zvolili svého prezidenta a ten dal Elonu Muskovi důvěru ve škrtání. Přesto je důležité poznamenat, že občas si nedovedeme snadno představit tak veliká čísla, o jakých Musk a jeho lidé mluví.
Škrtání drobných
Nejlépe je to vidět na případu USAID, která se stala jednou z prvních obětí Muskova nového působiště. USAID je největší poskytovatel humanitární pomoci na světě, přesto i kdyby se povedlo Muskovi škrtnout celý její rozpočet, získal by pro svůj úkol jen úspory na deset dní. Ještě by potřeboval 23 stejných škrtů. USAID tvoří 0,6 procenta federálního rozpočtu, což je důležité zmínit, protože ve velkých číslech je snadné se ztratit. Desítky miliard dolarů jsou obří číslo a deset dní Muskova plánu není vůbec zanedbatelných, ale i kdyby se to nakonec povedlo, což se nemusí stát a už teď se objevují překážky a výjimky, tak jsou to vcelku jen drobné.
VIDEO: Americkým akciím se daří. USA utíká Evropě a bude to pokračovat, říká portfolio manažer Pfeiler pro FLOW
Předpokládejme ale, že se to nakonec Muskovi podaří seskládat. Současný deficit Spojených států je na 6,4 procenta hrubého domácího produktu. Pokud by klesl na 3,2 procenta, potom by skutečně stačilo hrubému domácímu produktu růst tempem 3,2 procenta a relativní zadlužení Spojených států by se zastavilo. Opět, to by byl úctyhodný výkon, ale výsledkem by bylo jen stejné zadlužení, jaké mají Spojené státy nyní.
Také by záleželo na tom, které další výdaje by Musk navrhl škrtat. Humanitární pomoc patrně není ten nejlepší příklad, ale velká část vládních výdajů zvyšuje hrubý domácí produkt. Takže je dost možné, že by se muselo jít ještě o kus dál, než Musk navrhuje.
Muskova snaha musí ekonomy pobavit
A také ani vztah mezi deficitem a inflací není tak jednoznačně přímočarý, aby se z něj dalo od stolu odvodit, že by nižší deficit snížil inflaci na nulu. V zásadě má ale Musk pravdu, že by to byl silný protiinflační tlak. V době, kdy nejen u nás, ale i ve Spojených státech stále neutichly všechny proinflační faktory, by se to skutečně hodilo. Nicméně ekonomy musí rozpočtová snaha snížit inflaci na nulu pobavit, protože je hlavním cílem měnové politiky v takové chvíli inflaci zvedat na dvě procenta. I kdyby se tedy Musk snažil sebevíc, nula by mu dlouho nevydržela, protože by centrální banka musela udělat vše pro to, aby se inflace zase zvedla.
Praktické by to ale z Muskovy strany bylo kvůli plánům Donalda Trumpa. Některé jeho kroky totiž hrozí spíše opačným směrem, tedy směrem k vyšší inflaci. Deportace migrantů, snižování daní a také některé obchodní bariéry tlačí inflaci spíše výš, takže jakákoliv snaha jít proti tomu bude u nového amerického prezidenta určitě vítaná.
Elon Musk to tedy teoreticky zvládnout může, i když to je úkol větší, než se může zdát. Jedním či dvěma tahy perem to neudělá, budou jich potřeba stovky, možná tisíce. A i kdyby se mu to podařilo, zadlužování to přinejlepším jen zastaví. A nulovou inflaci mu stejně centrální banka nedovolí. Donaldu Trumpovi se ale každý krok tímto směrem bude nesmírně hodit.
