Evropská ideologická válka o klimatizaci. Krajní pravice tvrdí, že elity se chladí a chudí se potí
Zejména americká média si v poslední době kladou otázkou: když začínají být evropská léta tak horká, proč je na starém kontinentu tak málo klimatizovaných prostor? Zdá se však, že klimatizace se v Evropě stává novým polem k ideologickým střetům. Téma dokonce rezonuje i ve vysokých politických patrech některých zemí, především ve Francii. Nacionalistka Marine Le Penová už vyzvala k chladicí kampani ve veřejných budovách.
Vedra, která na počátku léta zasáhla Evropu, vyvolala nejenom nárůst poptávky po klimatizacích a větrácích v obchodech, ale také novou debatu o instalaci chladicích technologií v přehřátých městech.
Ve Francii musela být kvůli vysokým teplotám uzavřena více než tisícovka škol, což vzbudilo kritiku pravice. Úřady podle ní zanechaly kontinent „podklimatizovaný“. Tvrdí, že vláda nechává trpět běžné občany, zatímco takzvané elity si užívají chlazených prostor svých domů, aut a kanceláří.
Klimatizace situaci v Paříži podle vlády jenom zhorší
„Veřejné služby nemohou fungovat kvůli nedostatku klimatizace, na rozdíl od desítek zemí po celém světě,“ prohlásila podle The Wall Street Journal Le Penová. Její strana vyzvala k instalaci zařízení v nemocnicích, školách, domovech důchodců a v dalších institucích. Ministryně ekologie Agnès Pannier-Runacherová ale prohlásila, že to není šťastný nápad. Klimatizace by podle ní svými výfuky ještě více ohřívaly ulice měst, což by vlny veder zhoršovalo.
„Je to špatné řešení,“ řekla novinářům. „Měli bychom chladit zranitelné osoby, abychom jim dopřáli oddech, ale neměli bychom to dělat všude,“ dodala. Opírá se i o studii z Paříže z roku 2020. „Ačkoli je to efektivní řešení pro domácnosti, které si ho mohou dovolit, klimatizace situaci zhoršují pro domácnosti, jež si je dovolit nemohou nebo je zavést nechtějí,“ tvrdí materiál zveřejněný ve vědeckém časopise Environmental Research Letters.
Také někteří další experti míní, že používání klimatizací přispívá k začarovanému kruhu a zvyšuje spotřebu elektřiny, často i z fosilních paliv. Vládní politici ve Francii volají po bezemisním řešení, které zahrnuje lepší návrhy větrání budov, jejich izolaci a vhodnější nátěry a vysazování stromů a vysévání trávníků ve městech.
Chladná Británie začíná být horká
Téma ale řeší i relativně chladná Británie, kde má pevnou klimatizaci jen zhruba pět procent domů. Pro srovnání, ve Spojených státech je to téměř devadesát procent. V Londýně ale musí stavební firmy před začleněním klimatizace do nových budov zvážit konstrukční prvky chlazení. Konzervativní poslanec Andrew Bowie ale tento měsíc vyzval labouristického starostu města Sadiqa Khana, aby tato „absurdní omezení“ ukončil.
Konstatoval, že k chlazení domů by se dala využít i přebytečná energie ze solárních panelů. Starosta se brání tím, že klimatizace nezakazuje, pouze doporučuje developerům v nových domech instalovat jiné formy větrání, které domácnostem šetří i náklady na energie.
Omezení ale v komentáři pro konzervativní The Telegraph kritizoval například publicista Matthew Lynn. „Naše domy jsou nejen menší a dražší než téměř kdekoli jinde na světě, ale nyní jsou také teplejší,“ napsal. Připouští, že některé formy klimatizace jsou škodlivé pro životní prostředí, ale poukazuje na to, že se vyvíjejí nové šetrné technologie.
„Zelené hnutí bylo uneseno ideologicky motivovanou skupinou, která hlásá hospodářský nerůst a z principu se staví proti technologiím. Neexistuje žádná forma pokroku, proti které by se nepostavili. A co je ještě horší, máme vládu, která jim vždycky ustupuje,“ stěžoval si.
To, jak začíná být zdánlivě nevinné téma klimatizací politicky ožehavé, ilustrovala počátkem července i porucha chlazení v budově Evropského parlamentu v Bruselu. Údajně ji způsobily vysoké teploty, které v té době kontinent sužovaly.
„Slyšel jsem, že je to lepší v 5. patře, kde nevěří v klimatické změny,“ vtipkoval podle webu Politico například mluvčí liberální frakce Renew Europe s odkazem na kanceláře Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kteří jsou kritičtí vůči zelené politice Bruselu. „Vím, že nás chtějí nechat se potit kvůli našim politickým postojům, ale není to směšné?“ reagoval mluvčí ECR.
