Stanislav Šulc: Proč Češi nechtějí Oscara?

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Za Českou republiku jde do bojů o prestižního Oscara nejnovější snímek Petra Zelenky Ztraceni v Mnichově. Bezesporu skvělý, téměř unikátní film je nešťastnou volbou, pokud se na to díváme optikou šancí na vítězství. Ty nejsou žádné. Filmy Petra Zelenky a jeho přátel, jak jsou téměř vždy označovány, jsou totiž pro velmi uzavřené publikum, rekrutující se většinou právě z těchto přátel. A takové filmy zkrátka Oscary nevyhrávají.

Ještě méně se mezi vítězi objevují filmy rozverné, které Zelenkovy jsou vždy, ať mají sebevážnější téma. Není tak moc pochopitelné, proč Česká filmová a televizní akademie zvolila právě Zelenkův snímek, který navíc měl premiéru již v roce 2015. V letošním roce přitom do kin přišly minimálně dva tuzemské snímky, které mají „oscarový potenciál“ daleko větší než Ztraceni v Mnichově.

Například rodinný film talentovaného Olma Omerzu má univerzální téma a poměrně aktuální formu. Ještě výraznější pak je Já, Olga Hepnarová, která je možná pro svět příliš šokující, ale o to spíš by vyvolala tolik potřebný „buzz“.

Je třeba se tedy ptát, proč akademie sáhla po Zelenkovi. Volila nejlepší film? Tak to měla udělat už při Českých lvech, kde snímek Ztraceni v Mnichově prohrál s Kobrami a užovkami. Měla volit nejvhodnějšího kandidáta a tím, při vší úctě k Petru Zelenkovi a jeho aktuálnímu filmu, film Ztraceni v Mnichově prostě není.