Velkolepá sedmička přišla za den o 890 miliard dolarů, trh přestává věřit miliardovým výdajům na AI

Vážená e15 investorská komunito, 

vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. První měsíc nového kvartálu je téměř za námi a jeden z nejočekávanějších týdnů léta je tady. Můžeme se těšit jak na zasedání centrálních bankéřů předních globálních ekonomik, tak i na další nálož výsledků amerických společností, přičemž nejvíce budou trhy zajímat zbylí jezdci slavné skupiny technologických velikánů – Apple, Amazon, Meta a Microsoft. Společně si shrneme události, které minulý týden hýbaly trhy, a zároveň se připravíme na následující dny, kdy se na trzích rozhodně nudit nebudeme. 

Děkujeme, že nás čtete! 

V tomto vydání se dozvíte ✅

• Jak drahé budou peníze v předních ekonomikách světa? 
• Jaký historický milník zveřejnila společnost Alphabet? 
• Proč jsou pozitivní zprávy vnímány negativně? 

Stručně 📻

Centrální banky na rozcestí

Zatímco Evropská centrální banka si své měnověpolitické zasedání odbyla již minulý týden, zraky globálních investorů se nyní upírají na nadcházející klíčová rozhodnutí amerického Fedu, britské BoE a japonské BoJ. Evropská centrální banka sice v minulém týdnu ponechala svou depozitní sazbu na úrovni 2,25 procenta, z vyjádření jejích zástupců však jasně vyplynulo, že v září se s největší pravděpodobností dočkáme zvýšení. Důvodem je především eskalace konfliktu na Blízkém východě, která zvyšuje riziko stagflace a mohla by tak banku donutit k razantnějšímu zpřísnění nad původně očekávanou vrcholnou hranici 2,50 procenta. 

Ve Spojených státech sice červnová inflace nečekaně klesla, avšak oživení cenových tlaků v důsledku drahé ropy, masivní poptávky tažené rozvojem umělé inteligence a nově avizovaných cel staví americké centrální bankéře před dilema. Šance na to, že Fed sazby zvýší již tuto středu, se vyšplhaly k 35 procentům, přičemž někteří představitelé výboru se již pro přísnější politiku otevřeně vyslovili. Bank of England naproti tomu ve čtvrtek s největší pravděpodobností sazby nezmění, jelikož tamní trh práce zůstává křehký, růst mezd zpomaluje a případné utahování měnověpolitických šroubů by vyžadovalo podstatně strmější růst cen energií. 

Zcela odlišnou dynamiku oproti zmíněným ekonomikám pak zažívá Japonsko, které je aktuálně pod velkým tlakem. Očekává se sice, že Bank of Japan v pátek ponechá úroky na jednom procentu, ale zároveň vyšle trhům jasný „jestřábí“ signál ohledně budoucího směřování měnové politiky. Extrémně slabý jen, který se vůči dolaru propadl na čtyřicetileté minimum, vytváří v kombinaci s rostoucími dovozními náklady a geopolitickými tlaky ideální podhoubí pro další zvyšování japonských sazeb ještě v průběhu letošního roku. 

Wall Street trestá technologické giganty za masivní utrácení

Wall Street v uplynulém týdnu nezareagovala na první výsledky technologických gigantů příliš pozitivně, když pozornost investorů namísto rostoucích tržeb upoutaly vysoké výdaje na umělou inteligenci a infrastrukturu. Akcie společnosti Alphabet odepsaly zhruba sedm procent poté, co firma navýšila odhad letošních kapitálových výdajů z původních 190 až na 205 miliard dolarů a poprvé od svého vstupu na burzu v roce 2004 vykázala zápornou hodnotu volného cash flow. Podobný vývoj zaznamenala i automobilka Tesla, jejíž akcie po zveřejnění výsledků oslabily o 15 procent v souvislosti s vysokými náklady na vývoj autonomního řízení, robotiky a budování nové továrny Terafab na výrobu čipů. Nervozita z rostoucích výdajů se okamžitě přelila do celého sektoru a index Nasdaq-100 zaznamenal pokles o 2,2 procenta. „Velkolepá sedmička“ tak během jediného dne přišla o zhruba 890 miliard dolarů tržní kapitalizace, což je největší denní ztráta od začátku celních válek v dubnu 2025. 

Trpělivost investorů bude tento týden podrobena další těžké zkoušce, jelikož své výsledky v průběhu středy a čtvrtka odhalí Microsoft, Meta Platforms, Amazon a Apple. Podle odhadů analytiků oslovených společností FactSet se očekává, že Meta i Amazon zveřejní podobně jako Alphabet záporné hodnoty volného cash flow. Jedinou výjimkou z velkých AI hráčů by mohl být Microsoft, u něhož trh i přes očekávané zdvojnásobení kapitálových výdajů vyhlíží ve druhém čtvrtletí pozitivní cash flow ve výši přes 16 miliard dolarů. Tento týden by tak měl poodhalit, zda se masivní investice a zadlužování v honbě za prvenstvím na poli umělé inteligence firmám vyplácí, či zda kapitálové výdaje na AI začínají společnosti kanibalizovat. 

Téma týdne 🗞️

Společnost Nvidia má rozjednané nové obchody, jejichž celková hodnota přesahuje 750 miliard dolarů. Tyto astronomické investice mají urychlit výstavbu datových center a celosvětový rozvoj potřebné infrastruktury. Extrémní tempo a složitá finanční struktura těchto obchodů však na Wall Street vyvolávají rostoucí obavy z takzvaného „kruhového financování“ a obrovského systémového rizika. Trh si tak stále častěji klade otázku, zda neutuchající poptávka po umělé inteligenci není z velké části uměle živena samotným výrobcem čipů. 

Jedním z nejambicióznějších projektů, o kterém se aktuálně jedná, je obří datové centrum v americkém Ohiu, jež vyvíjí SB Energy, energetická dceřiná společnost japonské skupiny SoftBank. Celkové náklady na tento projekt by mohly přesáhnout 500 miliard dolarů, a to včetně masivních nákupů nezbytných čipů. Projekt má vyrůst na místě bývalého závodu na obohacování uranu a v cílové fázi bude vyžadovat úctyhodných deset gigawattů elektřiny, což odpovídá spotřebě několika milionů domácností. Nvidia aktuálně vede jednání o poskytnutí finanční záruky společnosti OpenAI ve výši přibližně 250 miliard dolarů, která by firmě umožnila pronájem této infrastruktury. Souběžně společnosti jednají také o separátním financování nákupu samotných čipů společnosti Nvidia v celkové hodnotě kolem 350 miliard dolarů. Na ohijském projektu se finančně podílí i Japonsko částkou 33 miliard dolarů, přičemž distribuce energie spadá pod kontrolu americké vlády, které v budoucnu připadne 90 procent příjmů z jejího prodeje. 

Nvidia koncem týdne zároveň oznámila rozsáhlé partnerství s mateřskou společností jihokorejského výrobce pamětí SK Hynix. Hodnota těchto vzájemných obchodů by měla přesáhnout 500 miliard dolarů. V rámci nich postaví skupina SK Group na Korejském poloostrově datová centra s kapacitou přes dva gigawatty. Obchodní balík zahrnuje jak výdaje Nvidie za nákup klíčových pamětí, kterých je na trhu nedostatek, tak nákupy hardwaru ze strany SK Group. Šéf Nvidie Jensen Huang v této souvislosti prohlásil, že „Jižní Korea zažívá zlatý věk a má jedinečnou schopnost pomoci světu s budováním AI infrastruktury.“ Aby toho nebylo málo, Nvidia navíc investuje jednu miliardu dolarů do další jihokorejské firmy Naver, které pomůže ztrojnásobit kapacitu jejího budoucího datového centra, na což akcie Naver zareagovaly prudkým růstem o více než osm procent. 

Stále agresivnější investiční strategie ovšem znepokojují experty z Wall Street, mezi nimiž figurují Michael Burry či analytici z Goldman Sachs, kteří dlouhodobě varují před riziky spojenými s „kruhovým financováním“. Jde o situaci, kdy technologičtí giganti účelově investují miliardy dolarů do svých vlastních budoucích zákazníků nebo se zaručují za jejich dluhy, což maskuje skutečnou tržní poptávku. Nvidia se tak ocitá v samotném středu gigantické sítě a je propojena s většinou hráčů na trhu, přičemž celé odvětví se potýká s extrémním růstem zadlužení. Příkladem může být právě zmíněná skupina SoftBank, jež má do OpenAI investovat téměř 65 miliard dolarů a musela si kvůli tomu dokonce zajistit překlenovací úvěr ve výši 40 miliard dolarů – jedno z historicky největších překlenovacích financování v asijsko-pacifickém regionu. 

Akcie Nvidie v návaznosti na tyto zprávy oslabily o více než pět procent a současně zaznamenala cena pojištění proti bankrotu společnosti historicky rekordní nárůst. Výkonný ředitel Jensen Huang sice s nařčením z „kruhového financování“ nesouhlasí a argumentuje tím, že podíl Nvidie na celkovém financování daných firem je pouze zlomkový, nervozitu trhu to však plně mírnit nedokáže. Jen za letošní rok totiž Nvidia oznámila podobné transakce v objemu přesahujícím 540 miliard dolarů, a to dokonce bez započítání nové garance pro OpenAI. Nejbližší roky tak ukážou, zda tento bezprecedentní investiční boom vytvoří pevné základy budoucí digitální ekonomiky, nebo splaskne jako gigantická bublina. 

Co by vám nemělo uniknout 🚨

Během pouhých 14 dnů se hodnota tuzemských vládních dluhopisů nečekaně propadla o více než dvě procenta, čímž náklady na financování státu vystřelily na téměř čtyřleté maximum. Za tímto výjimečným otřesem nestojí pouze globální strach z dražších energií a návratu inflace kvůli napětí na Blízkém východě, ale také specifické obavy trhů z české rozpočtové rozmařilosti a prohlubujících se deficitů. Proč se Česku prodražují půjčky výrazněji než okolním zemím a jak tento šok v konečném důsledku pocítí všichni občané? Detailní pohled do zákulisí přináší Jaroslav Bukovský na portálu e15. 

Cena zlata se po dosažení historických maxim prudce propadla a žlutý kov tak zaznamenal vůbec nejhorší čtvrtletí od roku 2013. Za tímto strmým pádem, který na moment srazil cenu i pod psychologickou hranici čtyř tisíc dolarů za unci, stojí především obavy z přetrvávající inflace, silný dolar a očekávání, že americká centrální banka ponechá úrokové sazby na vyšších úrovních. Znamená tento výplach konec zlaté horečky? Jaké fundamenty hrají podle analytiků Invesco ve prospěch vzácného kovu a proč situace není tak černá, jak by se mohla zdát? K přečtení na Patria.cz. 

Konflikt na Blízkém východě nadále eskaluje a s ním i nervozita na světových energetických trzích. Klíčová dopravní tepna pro ropu, Hormuzský průliv, kterým dříve protékalo na 15 milionů barelů denně, zůstává paralyzována a podle analytika Matta Smithe ze společnosti Kpler nelze brzký návrat k normálu očekávat. Tento skeptický výhled, který navíc podkopávají i útoky na lodě v Rudém moři, začínají brát vážně už i samotní investoři – predikční trhy sázejí na to, že provoz v průlivu se letos zřejmě neobnoví. Jaké faktory brání dalšímu prudkému růstu cen ropy a proč bude situace pro světovou ekonomiku v příštích měsících kritická? V článku na Investičníweb.cz. 

Graf týdne 📊

Na grafu můžeme vidět síť dodavatelsko-odběratelských vztahů a obchodních kontraktů mezi klíčovými hráči na poli umělé inteligence, přičemž právě Nvidia stojí uprostřed. Hlavním problémem jsou jednotlivé barevné vazby mezi společnostmi, které znázorňují dodávky služeb, investice a nákupy hardwaru. Jedna společnost tak může investovat do druhé a zároveň od ní kupovat hardware či služby, což vytváří onen cirkulární vztah. Případný úpadek jedné společnosti by tak měl dopad na druhou i na všechny navázané společnosti. 

investice firmy Nvidia | Zdroj: Bloomberg

Zdroj: Bloomberg

Osobnost týdne 👑

François Rochon je kanadský investor, autor a portfolio manažer známý hlavně jako zakladatel společnosti Giverny Capital. Vystudoval inženýrství na montrealské polytechnice a zpočátku se této profesi také naplno věnoval. Zlom v jeho kariéře nastal na počátku devadesátých let, kdy se mu do rukou dostaly knihy legendárního Petera Lynche a výroční dopisy Warrena Buffetta, které v něm probudily velký zájem o kapitálové trhy. Intenzivně začal studovat finanční výkazy společností a brzy zjistil, že hodnotové investování je přesně tou disciplínou, ve které dokáže naplno uplatnit svůj analytický mozek i obrovskou trpělivost. 

Své první soukromé portfolio začal spravovat v roce 1993 a poté, co pět let po sobě výrazně překonal trh, se rozhodl založit vlastní investiční společnost. V roce 1998 tak vznikla Giverny Capital. Název firmy odkazuje na slavnou zahradu francouzského impresionisty Clauda Moneta v Giverny, čímž chtěl Rochon symbolicky vyjádřit, že budování úspěšného investičního portfolia vyžaduje stejnou péči, vizi a především čas, jaké Monet věnoval kultivaci své zahrady. Sám Rochon věří, že investování není jen věda, ale skutečné umění vyžadující obrovskou disciplínu a dlouhodobý horizont. 

To, co Françoise Rochona odlišuje od mnoha jiných manažerů z Wall Street, jsou jeho naprostá transparentnost a intelektuální upřímnost. Každý rok píše svým klientům obsáhlý výroční dopis, jehož nejslavnější rubrikou je takzvaná „Medaile za omyly“ (Medal of Errors). Rochon v ní naprosto otevřeně a detailně popisuje své největší investiční chyby z uplynulých let, ať už jde o nákup špatné společnosti, nebo naopak o příliš brzký prodej budoucího „vítěze“. Sám tvrdí, že pokora je na trhu tou nejdůležitější vlastností a z chyb je třeba se neustále učit, nikoliv je před klienty skrývat. Rochon je rovněž známý svým zavedením takzvaného „Pravidla tří“. 

Svým klientům neustále připomíná a matematicky dokazuje, že zhruba jeden rok ze tří trh zkrátka klesne, jeden rok ze tří bude jejich portfolio zaostávat za indexem a jedna akcie ze tří, které do portfolia nakoupí, se ukáže jako chyba. Toto realistické nastavení očekávání pomáhá jeho investorům nepanikařit během ekonomických krizí. Díky své neústupné filozofii kupovat pouze kvalitní firmy s vysokou návratností kapitálu za rozumné ceny a držet je dlouhé roky si François Rochon vybudoval pozici jednoho z nejlepších světových stock-pickerů. 

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví, a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli pravidelně číst. Děkuju a přeji hezký den! Martin Češka