Kongresmani si chtějí zakázat obchod s akciemi. Trump jim háže klacky pod nohy

Americkému Kongresu se podařilo něco, v čem dosud dlouho selhával. Jeho dolní komora minulý týden historicky poprvé schválila návrh zákona, který by zákonodárcům a jejich rodinám částečně zakázal obchodovat s akciemi. O takovém kroku se uvažovalo už léta, navíc je mimořádně populární mezi voliči – pro nějakou formu zákazu se vyslovuje celých 86 procent Američanů napříč politickým spektrem. 

Proběhlé hlasování kongresmanů ale celospolečenskou shodu nereflektuje. Návrh sice prošel relativně pohodlnou většinou, ruku pro něj ale zvedli téměř výhradně republikáni. Demokratů se mezi podporovateli našlo pouze třináct, zatímco proti jich hlasovalo sto devadesát osm. 

Shoda zablokovaná nesourodými přílepky

Odhlasovaná legislativa se zejména z úst demokratů stala terčem ostré kritiky. Politici z obou stran původně pracovali na společné kompromisní variantě. Republikánští zákonodárci k ní ale nyní přidali sérii nesouvisejících legislativních přílepků, které by v případě schválení návrhu zavedly výrazné zpřísnění volebních pravidel napříč USA. 

Jde o osobní iniciativu prezidenta Donalda Trumpa, který chce upravit volební podmínky před listopadovými midterm elections. Tohoto cíle chtěl původně dosáhnout prostřednictvím samostatného zákona, ten však nemá dostatečnou podporu. Jeho části se tak nyní objevují jako součást jiných opatření. 

Demokratický kongresman Joseph D. Morelle podle The New York Times k věci prohlásil, že „republikáni nechtějí, aby se zákaz obchodování s akciemi stal zákonem, a proto k němu přidali jedovatou pilulku“. Svou stranu zkritizoval i republikán Thomas Massie. Své kolegy obvinil z politikaření a z toho, že volební omezení k návrhu přidali proto, aby demokraté hlasovali proti jinak populárnímu návrhu, což by republikáni mohli využít v kampani. 

Podle amerických médií se zdá, že zákon právě kvůli přílepkům vůbec nepodaří prosadit v Senátu. Kontroverzní praktika, u níž podle expertů existuje reálná možnost insider tradingu (tedy obchodování na základě neveřejných informací), tak pokračuje dál. 

Obrovské částky, minimální mantinely

Omezení obchodování s akciemi v rukou federálních politiků je výrazným tématem přinejmenším posledních dvou dekád, a to v důsledku množství skandálů spojených s insider tradingem ze strany vrcholných politiků. Současný zákon vyžaduje, aby kongresmani veřejně nahlašovali transakce se svými akciemi i akciemi svých nejbližších. Insider trading je oficiálně zakázaný, samotné obchodování s akciemi ale nikoliv. Projednávaná novela počítá s tím, že kongresmani nebudou smět akcie nakupovat, pouze je prodávat. 

Dosavadní pravidla obchodování, zavedená v roce 2019, nevedla k posílení veřejné důvěry v Kongres. Spíše ukázala, o jak rozšířenou a zejména výnosnou praxi jde. Jako nejtypičtější příklad se uvádí bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů, demokratka Nancy Pelosiová. Ta podle analýzy společnosti Quiver Quantitative během své kariéry obchodovala s akciemi v celkové hodnotě více než 216 milionů dolarů (asi 4,5 miliardy korun). Její portfolio podle Yahoo Finance v roce 2024 přineslo asi 70procentní zhodnocení. Pro srovnání, největší akciový index S&P 500 se za stejnou dobu zhodnotil o „pouhých“ 24,9 procenta. 

Členové Kongresu ale nejsou jediní, kdo aktivně obchodují. Sám prezident Trump jen v prvních třech měsících roku uskutečnil více než 3 600 transakcí s akciemi a dluhopisy v hodnotě až 750 milionů dolarů. Aktuálně projednávaný zákaz se však na prezidenta ani další členy exekutivy nevztahuje.