Bílý dům minulý týden stavbu dočasně zastavil. Je potřeba podrobně prozkoumat návrh ekologicky šetrnější trasy pro ropovod, a to prý chce mnohem víc času než dva měsíce. Alespoň tolik, kolik zbývá do listopadových voleb.
Prezident strká hlavu do ropného písku zcela takticky. Rozhodnutí samozřejmě rozohnilo republikány.
Obama upírá Američanům tisíce pracovních míst a nedělá nic pro to, aby se USA oprostily od ropy z nestabilního Blízkého východu, hřímají. Rick Perry, guvernér Texasu, kde se má ropa z Alberty zpracovávat, dokonce Kanadu považuje za tak stabilní, že si ji rovnou přivlastnil: „Každý barel ropy z těch písků v Kanadě znamená barel, který nemusíme kupovat z ciziny,“ citoval jej deník New York Times.
Komentářů republikánů se Obama nezbaví, dokud bude sedět v Oválné pracovně, to zásadní na uklizení problému Keystone XL je ale jinde. Proti ropovodu protestují ekologické organizace, důležití dárci Obamovy předvolební kampaně. Jejich peníze hrají roli stejně jako hlasy environmentálně naladěných Američanů. Vadí jim nejen trasa ropovodu, ale i samotný původ suroviny. Její extrakce z dehtových písků je oproti konvenčním způsobům mimořádně náročná na energii i vodu. Trochu v pozadí zůstává svým způsobem hlavní aktér, zklamaná Kanada. Vyvážet ropu do Číny, jak se obává Mitt Romney, jen tak nebude.
Případný ropovod by musel vést přes Britskou Kolumbii, jež má vlastní ekologické aktivisty. Zpracovávat těžkou ropu z písků navíc umí jen speciální rafinerie jako ta v Texasu. Obama měl dvě možnosti. Buď proti sobě poštvat republikány a nahrát jim ke kritice, které se stejně nevyhne, nebo riskovat ztrátu sponzorů vlastní kampaně a možná i části voličů. Že si vybral první možnost, není překvapivé.
