Všechny elektrárny nevyrábějí elektřinu na stejném principu. Jejich základní druhy se rozlišují podle prvotní energie.
Elektrárny tepelné využívají chemicky vázanou energii uvolňovanou při spalování paliva, tedy uhlí, ropy, zemního plynu a podobně. Patří mezi ně Chvaletice, Prunéřov, Opatovice, Tisová, Počerady či Mělník. Princip fungování takové elektrárny je založen na přeměně energie paliva na energii tepelnou, následně na energii mechanickou a poté mechanické energie na elektrickou
Elektrárny jaderné využívají tepelnou energii vznikající při štěpení atomových jader těžkých prvků, uranu 235 nebo plutonia 239. Jsou to Temelín a Dukovany.
Podívejte se, jak se přestavuje elektrárna z uhelné na biomasu:
Elektrárny vodní využívají kinetickou a potenciální energii vodních zdrojů. Těchto elektráren je v Česku celá řada. Jedněmi z mnoha jsou například Lipno I, Lipno II, Kamýk, Orlík, Slapy, Štěchovice a Vrané, které tvoří Vltavskou kaskádu. V Česku je také mnoho malých vodních elektráren.
Elektrárny větrné využívají energii větru k pohonu větrného motoru, který otáčí generátorem a vyrábí elektrickou energii. Povětrnostní vlivy v tuzemsku však nejsou pro jejich provoz ideální. V Česku funguje kolem 75 větrných elektráren, největší jsou Kryštofovy Hamry – Přísečnice.
Fotovoltaické elektrárny získávají elektrickou energii přímo ze slunečního záření. Není dostatečně analyzováno, do jaké míry je tato výroba takzvaně ekologická. Je třeba zohlednit výrobu a likvidaci solárních panelů nebo také zastavění vysoce bonitní zemědělské půdy.
Z těchto informací už může člověk usuzovat, jakou technologii využívá elektrárna, která stojí třeba nedaleko jeho bydliště. Příště přijde řada na neobnovitelné zdroje a smysl zkratky OZE.
Autorka je předsedkyní ERÚ