Německý Uniper, provozovatel konvenčních elektráren, které dříve patřily koncernu E.ON, skončil ve ztrátě 3,2 miliardy eur. Přežije, jen když oseká náklady na nezbytné minimum.
První rok samostatné existence má za sebou německá společnost Uniper, do níž v roce 2015 německý energetický koncern E.ON převedl konvenční elektrárny, plynové zásobníky a obchod s energiemi. E.ON se tím chtěl odstřihnout od upadající klasické energetiky, přesto za loňský rok vykáže podle odhadu analytiků ztrátu kolem 12 miliard eur.
V prvním roce si Uniper nevedl až tak špatně. Provozní zisk EBITDA dokázal meziročně nafouknout o 23 procent na 2,1 miliardy eur. Po snížení hodnoty elektráren a plynových zásobníků o 3,4 miliardy eur se však Uniper propadl do čisté ztráty 3,2 miliardy eur.
Uniper, v němž E.ON drží 46 procent akcií, je lakmusovým papírkem současného konvečního energetického byznysu v Evropě. Při životě ho drží jen osekávání nákladů na nezbytné minimum.
Do roku 2018 musí provozní náklady firmy klesnout z 2,3 miliari to bylo 0,8 miliardy eur, o čtvrtinu méně než v roce 2015. Letos by měla být částka ještě nižší.
Kvůli úsporám firma škrtla čtvrtinu míst v managementu. Podle dy eur v roce 2015 na 1,9 miliardy eur. Polovinu z tohoto plánu už má Uniper za sebou. Za údržbu a investice bude utrácet firma jen tolik, aby elektrárny udržela v chodu. Lonzdrojů německého deníku Handelsblatt letos přijdou na řadu jednání s odbory o škrtech ve mzdách. Vedení hodlá prý na platech ušetřit 27 milionů eur.
Uniperu nic jiného nezbývá. Ceny elektřiny se pořád drží u dna. Jeho švédské jaderné elektrárny a uhelné a plynové elektrárny v Německu a dalších evropských zemích po započítání odpisů skončily ve ztrátě.
Loni firmu zachránily především nové cenové podmínky smlouvy s ruským Gazpromem o odběru plynu. Díky nim se zisk zvedl o miliardu eur. Letos už s tímto bonusem firma počítat nemůže. Očekává proto pokles provozního zisku na 1,6 až 1,9 miliardy eur.
„Pokračování všech opatření nám umožní, aby Uniper zůstal dlouhodobě konkurenceschopný,“ prohlásil šéf firmy Klaus Schäfer. Jenže v budoucnu už firma nechce žít z prodeje elektřiny. Jisté příjmy by chtěla dostávat jen za to, že bude udržovat elektrárny připojené k síti, jako je to už od roku 2014 ve Velké Británii a od letoška ve Francii.
