Základní legislativou pro energetický sektor jsou energetický zákon a zákon o podporovaných zdrojích energie,tedy POZE. Činnost Energetického regulačního úřadu se samozřejmě řídí také dalšími právními předpisy – správním řádem, občanským zákoníkem, zákonem na ochranu spotřebitele nebo zákonem o svobodném přístupu k informacím
Novela energetického zákona z roku 2015 vstoupila v platnost 1. ledna 2016. Je v ní upraveno například to, že 1. srpna 2017 nahradí současné nezávislé vedení, tedy předsedkyni a místopředsedy, takzvaná pětičlenná Rada ERÚ jmenovaná vládou. Mimo jiné změna důvodů pro odvolání člena Rady ERÚ je v rozporu se zajištěním nezávislosti regulátora. Úřad se tak stává plně politicky závislým.
Na jedné straně energetický zákon určuje „podobu“ Energetického regulačního úřadu a jeho kompetence, o kterých už tato rubrika pojednávala. Na straně druhé definuje pojmy týkající se regulovaných subjektů, licencí, energetické infrastruktury, ale také ochrany spotřebitele v energetických odvětvích.
Zákon o POZE se týká především podpory obnovitelných a druhotných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a podobně. Stanovuje také pravidla certifikace původu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Zásadním zákonem pro činnost regulátora je, kromě občanského zákoníku, zákon o ochraně spotřebitele. Úřad ročně řeší kolem devíti tisíc spotřebitelských podání. Mnohá se přitom daří řešit smírnou cestou – mediací.
Energetický regulační úřad nemá legislativní pravomoc – gestorem energetického zákona, zákona o POZE, ale také zákona o ochraně spotřebitele je ministerstvo průmyslu a obchodu. ERÚ vydává vyhlášky, na které má zákonné zmocnění. Z toho důvodu jsme vydali Etický kodex obchodníka, kde jsme se pro spotřebitele snažili vydobýt uvádění data ukončení smlouvy na fakturách. To v současnosti zákon neumožňuje.
Autorka je předsedkyní ERÚ
