Francie si užila nejšťastnější prezidentské volby v dějinách. Alespoň z pohledu numerologie. Voliči se totiž svou účastí v prvním kole na chlup přesně trefili do optimistického čísla 77,77 procenta. Čtyři šťastné sedmičky, které přinesly úvodní vítězství umírněnému kandidátu Macronovi, znamenají relativně vysoký zájem voličů.
Souvislost nebude náhodná. Porovnejme to s účastí na dvou dalších, světem ostře sledovaných volbách z poslední doby, kde lidé zvolili naopak tu radikálnější možnost. K referendu o brexitu přišlo jen 66 procent Britů. A Donalda Trumpa zvolilo prezidentem dokonce méně než 60 procent dospělých Američanů.
Poznamená to i blížící se výběr nového prezidenta v Česku? My jsme v tomto laxnější než Francouzi, k volbám nás chodí málo, čímž zejména při využití většinového systému vzniká roztomilý paradox. Obyvatelé pod 18 let hlasovat nemohou a i oprávněných voličů se například finálové volby prezidenta zúčastnilo jen 59 procent.
V součtu to znamená, že pro Miloše Zemana hlasovalo 2,7 milionu lidí. Tedy jen čtvrtina národa, který má přes 10,5 milionu obyvatel. A to Miloš Zeman porazil svého soupeře Karla Schwarzenberga poměrně jednoznačně. Příští prezident může mít i ještě podstatně slabší mandát. Stejně jako USA zakoušíme půvab systému, kde většinového vítěze vlastně zvolí menšina.
