Glosa Martina Čabana: Instituce a vášně
Vydání Jevgenije Nikulina do Spojených států se Andreji Babišovi vrátí. Prezident Miloš Zeman osobně lobboval u ministra spravedlnosti za Nikulinovo vydání do Ruska, takže na Hradě menšinová vláda ANO v demisi žádné nadšení nevyvolala. Nebylo by vůbec divné, kdyby dosavadní hradní přízeň, jíž se Babiš i přes neschopnost postavit funkční vládu těší, znatelně ochladla. Budiž. To je politická hra.
Zvláštní a vážný prvek ovšem vnesl do této hry zahraniční a bezpečnostní výbor Senátu. Jeho členové schválili usnesení, v němž Zemana označují za „bezpečnostní riziko“ kvůli jeho aktivitám kolem vyhoštění tří ruských zpravodajců i kolem Nikulina. To je názor, s nímž se netají mnoho politických komentátorů, ba ani mnozí politici.
Ale v podání senátního výboru je to vážný útok jedné ústavní instituce na druhou. Jakkoli jsou Zemanovy kroky v obou kauzách hodně zvláštní, nevybočují, alespoň pokud víme, z rámce daného zákony a ústavou. V komunikaci mezi dvěma ústavními institucemi by proto byla na místě větší zdrženlivost.
