Wall Street Journal: Příští nákup Facebooku
Je hezké, že Mark Zuckerberg chce nákupem Instagramu těšit uživatele Facebooku. Ale pro firmu, která se chystá na burzu, by mělo být základní starostí vydělávání peněz. Pustit reklamu na vlastní stránky Facebooku? To odradí uživatele. Facebook potřebuje najít způsob legálního zpeněžení svého rohu hojnosti – uživatelských údajů. Tajemství spočívá v přeměně těchto údajů v reklamu na jiných platformách, než je Facebook. Zuckerberg by mohl koupit televize ABC, CBS a NBC, webovou stránku New York Times, satelitní rádio Sirius XM, podíl ve vyhledávači Microsoftu Bing, Pandoru, Spotify či jinou digitální platformu, kde by mohl stopovat uživatele a cílit na ně reklamu na základě údajů z Facebooku. A tvářit se, že to nedělá.
Američanům by to navíc bylo jedno – dávno uzavřeli pohodlné příměří s médii živenými inzercí. Někdo za zprávy, za něž platit nechceme, platit musí. Zuckerberg nemá imperiální choutky, ale chce, aby Facebook hrál důležitou roli. Plánované IPO, do nějž jde Zuckerberg kvůli svým podporovatelům, mu přinese tolik, že bude moci teprve skutečně vyrazit na velké nákupy.
Handelsblatt: Příběh pro burzu
Firma bez zisku vyrábějící jediný produkt, software Instagram, který umožňuje zkrášlovat a s ostatními uživateli sdílet fotky. Nabízí tu drobný filtr, tu vtipný rámeček. Je to pěkné, ale má to hodnotu miliardy dolarů? Pro Facebook ano. Pro nikoho menšího už možná Instagram ani nebyl k mání a Mark Zuckerberg musel řešit více problémů najednou. Nákup upevnil jeho pomalu se drolící nadvládu v oblasti uploadu mobilních obrázků a posílil jej na poli internetu v mobilech, což je dlouhodobě největší slabina Facebooku. Nelze opomíjet, že za samotnou aplikací je komplexní softwarová platforma, vysoce škálovatelný cloud, hotový a připravený k použití. Firmy již Instagram využívají pro pořádání fotosoutěží mezi svými zákazníky a firemní klienti Facebooku toto rozšíření možností přivítají. Je to ale také příběh inscenovaný pro nadcházející vstup Facebooku na burzu. Miliardová akvizice právě teď je jasným doznáním, že vstup na burzu bez zřetelné mobilní strategie by nebyl správnou volbou. Rozhodně ne pro dosažení očekávaného ocenění společnosti na sto miliard dolarů. Jestliže Zuckerberg vyřešil své problémy za jednu setinu této částky, určitě nemá dojem vyhozených peněz. Nemluvě o tom, že se zbavil konkurenčního subjektu, který byl již dlouho na cestě stát se kompletní sociální sítí.
Financial Times: Vyšlapaná cesta
Rok a půl po spuštění tyto stránky navštěvovalo 20 milionů uživatelů a jejich provozovatelé měli důvod věřit, že ovládnou celé odvětví. Pak ale etablovaný internetový obr, který chystal vstup do téhož segmentu, předložil nabídku převzetí za více než miliardu dolarů, ačkoli nebylo jasné, jak bude akvizice generovat peníze. Řeč není o Facebooku a Instagramu, ale množství paralel je fascinující. Jde samozřejmě o případ YouTube a Googlu. Tímto nákupem v hodnotě 1,65 miliardy dolarů Google v roce 2006 přiznal, že jeho vlastní pokus prorazit na trhu on-line videí selhal.
Bylo jeho štěstím, že si alespoň mohl dovolit koupit nejlepšího koně v závodu. Ochota Facebooku položit na stůl miliardu za Instagram je vyjádřením něčeho podobného.
Podíl Facebooku na trhu má zaručit, že pokud půjde o sdílení fotografií nebo užití mobilních aplikací, konkurence nebude mít šanci. Ale absolutní čísla maskují těžko pominutelnou realitu. Facebook se narodil na webu a jeho aplikace pro smartphony vypadají ve srovnání například s těmi od Instagramu, jehož kolébkou je právě mobilní svět, humpolácky a neprakticky. Touto akvizicí Facebook přiznává, že není schopen přiblížit se Instagramu, pokud jde o získávání, sdílení a budování sítí na základě obrazu.
The Independent: Akvizicí proti zastarání
Instagram nemá zisky. Nemá vlastně ani žádné příjmy. Nemá ani obchodní model, který by sliboval nějaké výnosy v blízké budoucnosti. Takže neexistuje nic, podle čeho byste mohli určit jeho cenu. Vůbec nemá cenu diskutovat o tom, zda má, anebo nemá cenu miliardy dolarů. Nemůže mít a zároveň bezpochyby má.
Zuckerberg se rozhodl, že stojí za to zaplatit zakladatelům a podporovatelům Instagramu miliardu v hotovosti a v akciích Facebooku. Čistě pro případ, že by šlo o nákup, který by v případě, že by se neuskutečnil, srazil Zuckerberga do pozice chvilkové historické anomálie. Kde mohl být MySpace, kdyby byl v roce 2006 koupil Facebook! Kde mohlo být Yahoo, kdyby v roce 2005 koupilo Google! Facebook nepotřebuje přemýšlet, zda se mu investice do Instagramu vrátí. Stačí, že Instagram nyní nebude moci pokračovat v budování konkurenční sociální sítě postavené na chytrých telefonech, tedy v segmentu, kde je Facebook slabý.
Pouze YouTube, odkoupený Googlem za 1,65 miliardy dolarů rok a půl po svém spuštění, může konkurovat Instagramu v rychlosti prodeje a působivosti částky. Google věděl, že jeho projekt Google Video selhává. A byl stejně vyděšený jako Zuckerberg, že konkurence může zničit jeho dominantní postavení na trhu s internetovou reklamou. Tyto hyperdefenzivní akvizice jsou vzácné, zvlášť u firem v růstové fázi, jako je Facebook. Obvykle jsou kupujícími v podobných transakcích spíše stagnující velké firmy hledající nový růstový potenciál, jako je třeba Yahoo.
