Příští schodek může být dvojnásobný

Ministerstvo financí

Ministerstvo financí Zdroj: E15, Michael Tomeš

Ministerstvo financí
2
Fotogalerie

Původně plánovaných 270 miliard deficitu státního rozpočtu za  rok 2023 bylo příliš ambiciózních, o  tom nepochybuje už ani vláda. Kosmetické změny směrem vzhůru ale stále plně nereflektují současnou ekonomickou situaci. Ve  skutečnosti to tak bohužel bude číslo, které může být nejen výrazně vyšší, ale klidně dvojnásobné. To pro nás neznamená nic dobrého

Důvodů pro vyšší schodek je bohužel několik. Tím neodvratitelným je už nyní zpomalující nejen česká, ale i evropská ekonomika. Vyšší úrokové sazby ochlazují poptávku a  s  tím sice klesá či začne klesat inflace, ale také příjmy státního rozpočtu. Hospodářský růst už bohužel není tím, co naše schodky zachrání, jakkoli moc jsme si přáli, aby to tak bylo.

Jasným a přímým důvodem je nezahrnutí budoucí vládní pomoci, která je ovšem rekordní – jen zastropování cen energií pro domácnosti vláda vyčíslila na 130 miliard. Problémem je ale také to, že je to odhad, který vychází z rozdílu mezi tržní a zastropovanou cenou, přičemž tržní cena se může významně měnit.

Pokud by válka pokračovala a  zima byla tuhá, mohla by tržní cena růst a spolu s  tím i náklady stropu na  státní rozpočet. A do toho všeho ještě přijde energetická pomoc firmám, která taktéž vyjde minimálně na desítky miliard.

Celkem se to špatně odhaduje, protože v  budoucím růstu a  budoucích tržních cenách energií je mnoho neznámého, ale snadno se jen tyto dva důvody zaslouží o dalších 200 miliard státního dluhu, který budeme muset vytvořit. Bylo by to méně, pokud by vláda zvýšila příjmy státního rozpočtu, ale největší vládní straně se zvyšovat daně nechce a v úvahu zatím přichází pouze daň z mimořádných zisků, u  které se zpravidla mluví o dodatečných 50 miliardách v  příjmech státu. Byli bychom tak přibližně na 150 miliardách dodatečného dluhu.

I to je hrozivé číslo, ale mohlo by být i vyšší. Dalších 150 miliard by nás snadno mohla stát hlubší recese, pokud by se západní ekonomiky začaly propadat a s nimi i ta naše. V krizovém roce 2009 nás plný nástup recese stál ve státním rozpočtu 130 miliard dluhu navíc. Přepočítat to na dnešní situaci je skoro nemožné, ale v jednoduchém přepočtu na dnešní výkon ekonomiky by to bylo zhruba 200 miliard. A to aniž bychom uvažovali, jak moc jsme si nyní zvykli na státní pomoc a  jak moc bychom po ní proti roku 2009 volali.

Rizik je ještě mnohem víc, bohužel je dnešní doba extrémně nepředvídatelná. Můžeme čelit další silné migrační vlně z Ukrajiny, pokud se válka ještě zhorší. Může významně zpomalit Čína nebo se Čína může vrhnout na  Tchaj-wan, mohou propuknout stávky, které nás přijdou draho, vyloučit se nedá ani další růst inflačních očekávání a s nimi i cen. Nastat mohou politické krize a nezapomínejme, že ještě pořád je kolem nás zákeřný koronavirus, který se nebojí zmutovat a uvrhnout nás do dalších ekonomických problémů, či dokonce k další uzavírce celé ekonomiky. Rizik je zkrátka hodně a nejsou úplně nepravděpodobná.

Naše zadlužení roste v Evropě rekordním tempem. Zčásti je to jednodušší, protože jsme patřili mezi země s nejnižším zadlužením, takže se roste rychleji přirozeně snadno, ale svou vinu nesou hlavně české vlády, jinak to ani být nemůže. Naučili jsme se chtít po vládě zachraňovat za každou cenu a cena to není nízká, takže se musí šermovat s desítkami a někdy i se stovkami miliard. To, že skutečný schodek státního rozpočtu v  příštím roce může být proti původnímu odhadu klidně i dvojnásobný, by nás nemělo překvapovat.

Autor je hlavní ekonom společnosti Roger

Zářijová valorizace důchodů

Video placeholde
• Videohub