Ukrajina se kvůli pádu hřivny stala zajímavou turistickou destinací

Kyjev, Ukrajina

Kyjev, Ukrajina Zdroj: CC BY SA 3.0: Levchuk Volodymyr via Wikimedia Commons

Kostel svatého Ondřeje v Kyjevě
Opera ve Lvově
Ukrajinský vlak Intercity
Centrum Kyjeva
4
Fotogalerie
Cestování na Ukrajinu se pro Čechy nese hlavně ve znamení Zakarpatí, kam často směřují hlavně příznivci pěší turistiky. Ovšem pokud se člověk vyhne konfliktním zónám na jihovýchodě země, může být i zbytek země zajímavou turistickou destinací.

Češi můžou při cestování po Ukrajině těžit z prudkého propadu kurzu hřivny. I když se ceny od počátku zvýšily, zaplatí našinec za podobnou úroveň služeb zhruba polovinu ceny. Oběd se vším všudy v největším řetězci bister s ukrajinskou kuchyní Puzata Chata vyjde zhruba na šedesát korun, hlavní chod v restauraci na hlavním kyjevském Náměstí nezávislosti kolem stovky.

Příjemným překvapením můžou být i nejnovější vlaky Intercity mezi velkými městy. Sedmihodinová jízda z Oděsy do Kyjeva vyjde přibližně na tři sta korun. Rychlost se většinou pohybuje mezi 140 a 160 km/h a podle zkušenosti autora se dojíždí na čas.

Kurz hřivny vůči koruněGraphical visualization of market data.

Horší už je situace v městské dopravě, která rozhodně nedosahuje středoevropských standardů. Příjezdy nejsou zaznamenané v přesných časech, ale pouze v orientačních intervalech. Často je tak lepší možností spolehnout se na soukromou dopravu v podobě taxíků nebo maršrutek, které mají stanovenou pevnou trasu, často ale odjíždí až v okamžiku naplnění.

Hlavně v Oděse a Kyjevě se určitě vyplatí schopnost přečíst azbuku a znát alespoň pár ruských slov. I když nezajistí plynulou komunikaci, rozhodně přinese lepší první dojem a v případě taxikářů i lepší cenu. Ruština každopádně není nijak potlačovaná a v běžném hovoru v Oděse a v Kyjevě má převahu. Problém s ruštinou nebude mít cizinec ani na hlavně ukrajinsky hovořícím západě země. Například ve Lvově je už ale častější angličtina a to i v případě nápisů.

Země může být hodně přitažlivá pro ty, kteří se chtějí vyhnout davům turistů. Kvůli probíhajícímu konfliktu se značně vyprázdnila přímořská Oděsa na jihovýchodě země, kam dříve jezdili zejména Rusové. Podobná situace panuje i v Kyjevě, který už nenavštěvuje tolik zahraničních turistů kvůli strachu z vojenského konfliktu.

Podle dat Státního statistického úřadu počet turistů přijíždějících na Ukrajinu klesl 24,6 milionu v roce 2013 na 12,4 milionu v roce minulém. Zavřít musela více než tisícovka hostelů a hotelů. Kromě strachu přinesla úbytek turistů i ruská okupace poloostrova Krymu, který před válkou býval nejznámější destinací.

Ukrajinská vláda kvůli snaze o zlepšení obrazu země vytvořila novou turistickou agenturu. „Ukrajina má pro cizince velký potenciál jako turistický cíl,“ cituje server USNews náměstkyni ministra financí Julii Klymenkovou. Kyjev se musí snažit o to, aby zahraničním návštěvníkům zdůraznil, že konflikt se dotýká jen malé části země. To bude ovšem těžká práce. Například často citovaný Index světového míru zařadil Ukrajinu na 156. místo, tedy i za země jako je Pákistán nebo Libye.