Americká strategie v Sýrii selhala z několika příčin, vyplývá ze slov končícího ministra zahraničí USA Johna Kerryho. Jednak britský parlament odmítl podpořit případnou vojenskou invazi s cílem sesadit Asada, jednak syrský režim zachránila podpora ruských bombardérů. Obojí překazilo záměry Washingtonu.
Takový vývoj ale působí až příznačně a ukazuje, že v mezinárodním dění Spojené státy ztrácejí postavení hegemona. Zkrátka existují i státy, které mají nejen odlišné zájmy než USA, ale dokonce jsou schopny v jejich naplňování efektivně spolupracovat, jak ukazuje Rusko se Sýrií. Zda se má Západ včetně Evropy takto nastaveného multipolárního světa bát, zůstává otázkou.
Ne vždy ale pluralitu adekvátně ctí ty instituce svobodného světa, které se jejím vyznáváním zaštiťují. Příkladem je list The New York Times, který na svých stránkách zveřejnil sérii fotografií dětských obětí ruského bombardování Aleppa, na něž prý svět pozapomněl. Ačkoli text zmínil, že v daném období zemřely po ostřelování povstalci také desítky dětí v režimem kontrolované části města, jejich utrpení žádný ze snímků nepřipomíná.
Zpátky do Prahy. Jistý developer propaguje své nemovitosti slovy, že koupí bytu lidé přispějí na ochranu ohrožených druhů zvířat. Platí tedy přímá úměra, že čím dražší bydlení, tím spokojenější zvířata?
