Syrské demokratické síly minulý víkend dobyly poslední baštu Islámského státu. Ne že by to byl konec stvůrného hnutí, ale pro tisíce lidí to znamená šanci na návrat k normálnímu životu. Mezinárodní společenství nyní řeší, jak naložit se zajatci. Jistý americký generál situaci glosoval, že „pro trvalou porážku IS bude zapotřebí ještě mnoho práce“.
Lze jen spekulovat, co tou prací myslel. Že by mezinárodní tribunál? O něco konkrétněji to shrnul dánský ministr spravedlnosti: povzdechl si, že pro řešení situace „by bylo lepší, kdyby všichni džihádisté padli“. Tady někdo moc hltal Rybakovovy Děti Arbatu a jeho legendární „smrt řeší všechny problémy“.
Sotva svět dokázal zdolat IS, musí čelit dalšímu terorismu – antiočkovacímu hnutí. Dopady jeho činnosti jsou alarmující a ve výsledku mohou stát více životů než boje o Sýrii. Třeba v Česku v roce 2017 odmítli rodičové očkovat proti spalničkám přes 80 tisíc dětí. O rok dříve jich bylo jen 16 tisíc. Tito rodičové-teroristé jsou ale ještě horší než IS, zanechávají totiž bomby, které se mohou geometrickou řadou množit a jejichž nebezpečnost s časem jen roste. Nemoci, které patří do propadliště dějin, se tak kvůli těmto hloupým lidem vracejí. Nedopusťme to, očkujme.
