Češi tápou. Osvěta o zdravých potravinách má začít ve školách, říká Aneta Martišková z Edenred

Společnost Edenred se zabývá poskytováním zaměstnaneckých benefitů, mimo jiné i stravenek. Díky tomu disponuje dlouhodobými daty o stravovacích návycích tuzemských zaměstnanců a může sledovat jejich vývoj v čase. Zároveň od roku 2009 koordinuje průzkum FOOD Barometr. Ten je součástí širšího evropského programu FOOD (Fighting Obesity through Offer and Demand), který usiluje o zlepšení stravovacích návyků Evropanů. Průzkumu se v Česku zúčastňuje v průměru tři tisíce strávníků a asi stovka restaurací.

„Základem průzkumu je sada neměnných otázek, z nichž lze pozorovat různé tendence. Další část se týká dané země či toho, co se řeší,“ popisuje Martišková. Poslední ročník průzkumu se zaměřil na dopady růstu cen v restauracích, složení poledního menu nebo vývoj vnímání zdravého stravování.

„Dnes lidé nejvíce řeší cenu stravování. Zaměřili jsme se tedy na to, jak sama o sobě ovlivňuje prospěšnost a vyváženost jídelníčku,“ přibližuje Martišková. Průzkum ale sledoval i to, jak toto kritérium berou v potaz restaurace, nebo nakolik jsou Češi obeznámeni s tím, co je a není zdravé.

Závěry nejsou překvapivé a bohužel ani povzbudivé: ceny rostou, strávníků v restauracích ubývá a vyváženost potravin ustupuje cenové dostupnosti.

Soumrak firemní kultury

Dalo by se očekávat, že obědy v restauracích zaměstnanci nahrazují konzumací jídel donesených z domova. To by mohlo naznačovat kvalitativní zlepšení, podle Martiškové to však má své háčky. „Na příkladu vysoce zpracovaných potravin jsme si ověřili, že lidé nemají dobré povědomí o tom, co vlastně představují. Polovina dotázaných je v jídelníčku nechce, ale 40 procent vůbec neví, co to je. Takže ne každý si umí připravit zdravé jídlo,“ vysvětluje.

Další faktor je spíše kulturně-společenský. „Oběd je velmi důležitý při tvorbě firemní kultury. Je i v zájmu zaměstnavatele, aby na něho chodili lidé společně. Třeba i proto, že právě tam často vznikají nejlepší nápady,“ vysvětluje host podcastu.

Snaha ušetřit se projevuje i tím, že si dnes málokdo dopřeje plnohodnotné obědové menu, které se obvykle stává z polévky, hlavního chodu a nápoje. „Takto se dnes stravuje pouze 19 procent strávníků. Předkrmy a dezerty vypadly už dávno,“ konstatuje Martišková s tím, že vše souvisí s cenou. Průměrná cena obědového menu se dnes podle ní pohybuje kolem 200 korun. „V Praze 230, v Ústí 190 korun, ale optimum z pohledu strávníků se nachází mezi 140 a 160 korunami,“ dodává.

Zkázonosná inflace

Data Edenred naznačují, že ze zaměstnaneckých benefitů lidé nejvíce oceňují právě příspěvek na stravování, ale též takzvaný zdravotní benefit. Martišková upozorňuje na paradox, že lidé mají často radost z investice do zdraví v podobě nákupu doplňku stravy v lékárně, ale nedochází jim, že větší přínos mají zdravá strava a pohyb. Podle ní chybí osvěta.

„Pokud jde o životosprávu, lidé se více zaměřují na pohyb, ale v oblasti stravy stále debata a edukace chybí. Souhlasila bych s tím, aby se problematika začala řešit i ve školách, aby se o ní mluvilo a také aby se měřila. My to děláme, data máme,“ říká. A doplňuje, že stravenka je sice nástroj, cílem ale je, aby se Češi stravovali lépe.

Inflační šok v covidových a postcovidových letech vyhnal cenu obědů v restauracích za pět let v průměru o 50 korun. Značné posuny v náladách strávníků však Edenred eviduje i za kratší úsek. „V roce 2024 naši respondenti uvedli, že pro 70 procent z nich je při nákupu potravin důležité, aby strava byla zdravá a vyvážená. Neboli, zdraví bylo na prvním místě. Letos totéž tvrdilo jen 40 procent oslovených. Na prvním místě je poměr cena a kvalita a na druhém vzdálenost provozu od zaměstnání,“ přiblížila.

Nakolik poledním tržbám restaurací pomáhají stravenky? Jakým národům se Češi svými stravovacími návyky nejvíce podobají? A jak se společnost zaměřená na zaměstnanecké benefity zapojuje do boje s plýtváním potravinami? I o tom se diskutovalo v podcastu Trendy v udržitelnosti.