Dluhy teď pošta zvládá splácet. Nelze si ale stále půjčovat na služby pro stát, říká šéf podniku
Přeměna České pošty v moderní firmu bude zahrnovat i změny jejího financování státem. Ten podniku kompenzuje nevýdělečné, ale povinné služby uložené zákonem. Jde o celorepublikovou pobočkovou síť a doručování zásilek na jakoukoli adresu v Česku. Aby pošta mohla tyto služby zajišťovat, musí si brát komerční úvěry a platit z nich úroky. „Každá stamilionová položka by se podniku samozřejmě hodila,“ říká prozatímní ředitel pošty Miroslav Štěpán.
Náklady na základní poštovní služby v posledních letech rostou. Za minulý rok přesáhly dvě miliardy korun. Jaké jsou hlavní příčiny?
Základní hodnotu těchto nákladů představují dané položky, které zvyšují především rostoucí personální výdaje. Každý rok jednáme se zástupci zaměstnanců, kteří žádají růst mezd o deset procent. Dalším faktorem jsou ceny energií. Od minulého roku se na celkových číslech podepisuje také inflace. Náklady na personál a provoz 3200 poboček jsou velmi vysoké, proto jsme nuceni pobočkou síť zredukovat o tři sta obslužných míst.
V minulosti dostávala pošta jako kompenzaci půl miliardy korun ročně, od roku 2018 to je trojnásobně více. Polovinu částky ale obdržíte vždy s ročním zpožděním. Proto si podnik musí brát úvěry od bank?
Debata mezi vedením firmy a státem probíhá neustále. Otázka ale je, nakolik bylo poště za minulých vlád nasloucháno. Co se týče úroků z komerčních úvěrů, každá stamilionová položka by se podniku samozřejmě hodila.
Úroky se pohybují v řádu stovek milionů ročně?
Když pošta dlužila bankám až do poloviny loňského roku šest miliard korun z důvodu čekání na notifikaci Evropské unie, výše úroků tomu odpovídala. Jednalo se o onu kompenzaci ve výši 1,5 miliardy naakumulovanou za čtyři roky kvůli schvalovacímu procesu EU. Ministr vnitra chce nyní otevřít debatu o tom, zda zastropování náhrady nezrušit, aby mohla odpovídat realitě. Pošta povinně odvede služby dané zákonem za dvě miliardy, ale dostane zaplaceny jen tři čtvrtiny, a navíc s roční prodlevou.
Neocitl už se podnik v dluhové spirále, když náhradu od státu vynaloží na zaplacení úroků a okamžitě mu naskakují další?
Aktuálně v dluhové spirále nejsme. Klíčové dluhy máme zaplaceny. Řešíme ale příliš drahý provoz. Poptávka po tradičních poštovních službách dramaticky klesla o více než čtyřicet procent na 125 milionů transakcí ročně, takže udržování stávající husté pobočkové sítě už je velmi neekonomické. Už si to nemůžeme dovolit. Ostatně neexistuje firma nebo instituce, která by nepřizpůsobovala kapacity poptávce.
Státní kompenzace za základní poštovní služby by se měla zvýšit alespoň na dvě miliardy ročně?
To je zatím předčasné odhadovat. Poptávka po službách se snižuje, musíme to nejprve vyčíslit. Na druhé straně potenciálně přicházíme o dvě miliardy korun ročně zavedením datových schránek pro podnikatele. Až to všechno dopočítáme, navrhneme výši celkové kompenzace, kterou musí verifikovat Český telekomunikační úřad. Ale je jasné, že 1,5 miliardy je málo.
Třeba státní České dráhy i soukromí dopravci či zemědělci dostávají od státu dotace a nemusejí se s ním neustále dohadovat. Proč takový model neplatí i pro Českou poštu?
Změna by měla být předmětem chystané transformace státního podniku. Jeho přeměna má spočívat nejen v jiné organizační struktuře a modernější škále služeb, ale měla by odpovědět také na otázku, jak celý provoz pošty hradit, aby si nemusela neustále půjčovat od bank.
