Necelou osminu nákladů na ozdravení České pošty a její přeměnu v moderní firmu by mohl dodat prodej nepotřebných nemovitostí, v nichž od července skončí poštovní pobočky. Zánik tří stovek obslužných míst ze stávajících 3200 zároveň státnímu podniku ušetří stovky milionů korun ročně na provozních nákladech. Propuštěno bude nakonec 950 zaměstnanců místo donedávna odhadovaných šestnácti set. Transformace pošty plánovaná na letošní a příští rok si vyžádá 8,4 miliardy korun, předpokládá vláda.
„Hrubým odhadem bude nabídnuto k prodeji mezi třiceti až čtyřiceti procenty nemovitostí. Potenciální výnos se pohybuje kolem 750 milionů korun,“ řekl pověřený zástupce generálního ředitele České pošty Miroslav Štěpán.
Budovy, ve kterých pobočky skončí a nebude pro ně další využití, pošta nabídne samosprávám. Pokud o ně nebudou mít zájem, prodá je prostřednictvím elektronických aukcí. V prvním případě ceny stanoví znalecké posudky. Vítěze dražeb pak určí nejvyšší nabídky.
Zředění hustoty pobočkové sítě o tři sta provozoven k začátku července je podle Štěpána definitivní. Neočekává přitom další podobný krok do konce příštího roku, kdy podniku vyprší současné poštovní licence, tedy se sníží rozsah poskytovaných služeb.
Pošta chce zrušením poboček ušetřit na provozu zhruba 700 milionů korun ročně včetně mezd. Letos by jí tento krok měl pomoci vyhnout se pádu do insolvence, protože jí hrozí prohloubení ztráty z loňských 1,75 miliardy korun až na čtyři miliardy. Ještě předloni vykázala záporný hospodářský výsledek ve výši 680 milionů.
Většina dotčených měst s ukončením provozu poboček nesouhlasí a chce s vedením podniku jednat. Podle Štěpána je možné se o výměně rušené pošty za jinou bavit. Nicméně pobočky, které navrhnou obce, by měly plnit legislativní kritéria, zejména docházkovou vzdálenost do tří kilometrů, a mít dostatečnou kapacitu. Případné změny v seznamu rušených pošt chce mít šéf pošty uzavřené do tří týdnů.
Na jednání mimo jiné spoléhá Praha 3, která má přijít o pět ze šesti poštovních poboček. „Problém vidím ve způsobu, jak rozhodování o rušení poboček proběhlo. Tedy bez účasti představitelů samospráv, od stolu a bez znalosti lokálních podmínek,“ uvedl místostarosta třetí pražské části Pavel Dobeš. Dodal, že s chystanou transformací souhlasí a chápe i nutnost redukce pobočkové sítě. „Ministr vnitra Vít Rakušan je po několika ministrech prvním, který před bobtnajícím problémem České pošty nestrká hlavu do písku, naopak situaci řeší,“ podotkl Dobeš.
Počet 3200 provozoven neodpovídá objemu poštovního provozu na přepážkách, plyne z údajů podniku. Za pět let klesl tento provoz o 42 procent na letošních 125 milionů transakcí. Dramaticky se snižuje i počet listovních zásilek, což letos ještě umocnilo přijetí zákona DEPO a zavedení datových schránek pro podnikatele a živnostníky.
Počet poštovních přepážek po uzavření pošt zůstane dostatečný a bude odpovídat poptávce, i když to podle Štěpána neznamená, že na poštách nebudou fronty. Průměrný klient chodí na poštu jednou až dvakrát měsíčně a 83 procent lidí je odbaveno do pěti minut, upřesnil ředitel pošty. U stávajících poboček chce navyšovat kapacitu například zaváděním samoobslužných služeb nebo rozšiřováním sítě Balíkoven a Balíkomatů.
Snížení počtu poboček musí na návrh Českého telekomunikačního úřadu ještě schválit vláda, pravděpodobně tak učiní tento týden. Konkrétní rušené pobočky vybírá pošta. Řídí se nejen vytížeností poboček, jejich hustotou na daném území, ale i náklady na provoz a osobními náklady. V potaz brala i šance na možný prodej dané nemovitosti.
