Petra Mžourková: Služby pro postižené děti žijí z roku na rok

Petra Mžourková

Petra Mžourková Zdroj: Anna Vackova

Starost o malé dítě má daleko do toho, jak se tváří pojem mateřská či rodičovská dovolená. O to větší honička rodiče čeká, když se jim narodí dítě s postižením. Pro tyto rodiny v Česku funguje systém rané péče, který zajišťují téměř výhradně neziskové organizace. Ředitelka Rané péče EDA Petra Mžourková chce organizaci co nejvíce finančně odpoutat od nespolehlivých státních peněz. Mimo jiné pomocí prodeje unikátní aplikace pro postižené děti, kterou EDA vyvinula a uspěla s ní i v zahraničí.

* E15: Musíte dnes ještě vysvětlovat, co je raná péče, nebo už to všichni vědí?

V České republice raná péče funguje již téměř 25 let, avšak vysvětlovat stále musíme. Ale je to určitě lepší. Osvětu laické i odborné veřejnosti nám umožnilo rovněž to, že jsme se v roce 2011 osamostatnili. Můžeme řídit své směřování a věnovat se tak i vzdělávání.

* E15: Osvětu dál potřebují i pediatři?

Stále se stává, že k nám přijdou pětileté děti, což už je skoro pozdě. Jejich rodiče říkají, že o rané péči nic nevěděli a že ani jejich doktor na tom nebyl lépe.

* E15: Čím je to způsobené?

Z naší praxe v krajích víme, že jsou stále ještě pediatři, kteří se o ranou péči nezajímají. Postiženým dětem doporučí rehabilitaci a logopedii, avšak již si nevzpomenou, že existuje nějaká sociální služba. Možná je chyba v tom, že se o rané péči neučí ve školách.

* E15: Jak získáváte klienty?

Jsme nabídková služba. To znamená, že nemůžeme sami oslovovat rodiny, ale čekáme na to, až se rodina sama rozhodne, že naši službu chce, a zažádá si o ni. Také to však souvisí s financemi, protože nemáme dost prostředků na to, abychom si vyhledávání potenciálních klientů mohli dělat sami.

* E15: Nabízíte ve srovnání s lékařskou a rehabilitační péčí něco navíc?

Například u dětí se zrakovým postižením doktor určí diagnózu. Řekne, kolik má dioptrií, zda má jít na operaci. To my neumíme. Ale máme instruktory stimulace zraku. Toto naše odborné pracoviště umí zjistit, do jaké míry je zachována funkce zraku. Díky různým testovacím sadám zjistíme, z jaké vzdálenosti dítě vidí. Což je například důležité pro určení typu obrázků, na které se má dítě dívat. A umíme rodičům poradit, jak rozvíjet zrak dítěte, jak si s ním mají hrát, jak s ním pracovat.

* E15: Neumí ale toto rovněž osvícenější lékaři?

Naše služba je mimo jiné specifická v tom, že rodinám nabízíme komplexní pomoc. Dokážeme jim v případě těžké krize poskytnout psychickou podporu. A co je nejdůležitější – máme na rodinu čas. Zatímco doktor čas nemá. Řekne pár latinských výrazů a dá vám lékařskou zprávu. My si s rodinou sedneme u ní doma, popovídáme si s ní, zodpovíme všechny otázky, pracujeme s dítětem.

* E15: Raná péče je služba vymezená zákonem. Jak se stát staví k tomu, co garantuje?

Stát si dal ranou péči do svého zákona o sociálních službách. Podle našeho názoru už to, že zákon ranou péči vymezuje jako službu sociální prevence, je garancí, že by měla být k dispozici. Druhou věcí je, že ze zákona je raná péče zdarma. To znamená, že rodiče si na ni nemohou připlácet. Současně ale stát tuto službu nefinancuje ze sta procent.

* E15: Tedy z jedné strany služba definovaná zákonem a z druhé strany zaškrcené financování?

Od roku 2011 se státní financování prudce snížilo. Dostali jsme se dokonce do situace, kdy služba byla natolik ohrožená, že jsme se báli, že ji budeme muset úplně zavřít. V současné době je financování státu „zaručeno“ asi z 65 procent. Ale stále jsme každý rok ve velké nejistotě. Žádáme stát o příspěvek z roku na rok a ještě v polovině února nevíme, jestli na daný rok dostaneme peníze. Máme zprávy, že je stát za ranou péči rád, že ji považuje za důležitou službu. Avšak současně je její financování stále nedostatečné.

* E15: Jestliže tedy stát nefinancuje všechno, kde berete zbytek?

Žádáme například o granty, které vypisují kraje a města, v nichž působíme. Obcím, které takovéto granty neposkytují, zasíláme dopis, kde je žádáme o příspěvek na péči pro konkrétní rodinu. A když s tím příslušná rodina souhlasí, můžeme radnici poskytnout i její jméno a adresu. Obce nyní často chtějí poskytovat podporu adresně a ujistit se, že tito lidé v ní skutečně bydlí.

* E15: Slyší starostové na vaše žádosti?

Každá obec se k tomu staví jinak. Někde dostaneme patnáct tisíc, někde jenom tisícovku. Nejhorší je, že v tom často není žádná pravidelnost. Například Praha 4 nám loni dala padesát tisíc korun a letos nic. Žádost byla stejná, jen se prostě letos někdo rozhodl, že nám peníze nedá. Dokonce nám ani nesdělili, proč se to stalo.

* E15: Jsou v záloze ještě nějaké další zdroje?

Vedle radnic a krajů se spoléháme také na peníze od nadačních fondů a nadací. Hodně nám pomáhá Nadační fond Českého rozhlasu ze sbírky Světluška a Nadace Leontinka. Část peněz se nám daří získávat také od firem a dárců, funguje nám veřejná sbírka i dárcovství prostřednictvím zpráv DMS.

* E15: Máte peníze a kapacity na to, abyste vzali všechny zájemce, kteří se přihlásí?

To je zrovna letos velký problém v Praze a Ústeckém kraji. V hlavním městě máme aktuálně osm rodin, které čekají, až se uvolní místo. A protože nemáme dost peněz, abychom pro ně mohli hned uvolnit kapacity, může se stát, že budou čekat až půl roku. Což je velký malér, když jde o malé miminko, které potřebuje péči co nejdříve. Větší počet žadatelů o naše služby je paradoxně způsobený také lepší osvětou a vyšším povědomím o tom, co děláme.

* E15: V takové situaci je asi problém zaplatit dostatečný počet odborníků.

To je skutečně kámen úrazu. Potřebovali bychom další lidi, abychom mohli službu opravdu komplexně rozšířit. Pomohlo by nám, kdybychom mohli mít vlastního psychologa, logopeda či odborníka na dávky sociální péče. Zatím to řešíme tak, že když získáme grant, tak si například najmeme externího psychoterapeuta. A samozřejmě je problém, že tito lidé mají velmi nízké platy. Na to, že mají vysokou školu, pětadvacet let praxe, spoustu kvalifikačních kurzů a špičkovou odbornost, se stále nedostanou ani na průměrný plat.

* E15: Jak se raná péče proměnila za čtvrtstoletí své existence?

Posunuli jsme se od téměř dobrovolnické fáze, kdy do rodin jezdívaly studentky speciální pedagogiky, k vysoce profesionální a kvalitní službě s danými standardy a špičkovým vybavením. A zatímco dříve jsme se jezdili do zahraničí učit, nyní jsme se posunuli k tomu, že na podzim pojedeme do Kosova učit ranou péči tamní terapeuty.

* E15: Ovlivňují podobu vašich služeb nové informační technologie?

Právě v této sféře slavíme výrazný úspěch. Od Nadace Vodafonu jsme dostali téměř půl milionu korun na vývoj aplikace EDA PLAY, která zrakově postiženým dětem pomáhá trénovat zrak a dětem s motorickými vadami cvičit jemnou motoriku. Výsledkem naší spolupráce s vývojáři je aplikace, která je unikátní i v celosvětovém měřítku.

* E15: V čem je tak jedinečná?

V aplikaci je například sekce dovednosti, což jiné aplikace nemívají. S EDA PLAY tak rodiny nebo učitelé mohou sledovat rozvoj dítěte. Vidí, jestli se někam posouvá. Navíc aplikace není jen pro děti s postižením, ale je vhodná i pro zdravá batolata. Pozitivní je, že práva na aplikaci vlastní Raná péče EDA, takže výnos z jejího prodeje jde plně na naši činnost.

* E15: Už vám aplikace vydělává?

Každý měsíc nám z prodeje aplikace chodí kolem šesti tisíc korun. Vzhledem k našemu více než sedmimilionovému rozpočtu je to malá částka, ale je to dobrý začátek. Navíc plánujeme, že dále posílíme její prodej v zahraničí, kde je mnohem větší cílová skupina a odkud máme skvělé recenze. Už nyní aplikaci hodně prodáváme v USA a Velké Británii, rádi bychom měli například německou, francouzskou a španělskou mutaci, máme rovněž nějaké plány s Japonskem.

* E15: Není ale omezující, že EDA PLAY funguje jen na iPadech?

Nedělali jsme aplikaci pro operační systém Android, protože na rozdíl od systému IOS funguje v různých zařízeních. Báli jsme se, že by na každém přístroji aplikace fungovala jinak, že by někde nemusela fungovat správně. A rovněž vývojářská firma, která aplikaci udělala, s námi do Androidu nechtěla z těchto důvodů jít. Pokud však najdeme někoho, kdo by aplikaci dokázal Androidu kvalitně přizpůsobit, tak jsme tomu otevření. Víme však, že to není jednoduché.

* E15: Máte nějakou vizi, kde by EDA měla být za pár let?

Naší vizí je mít natolik komplexní nabídku služeb, aby se rodiny nemusely obracet na další odborníky, ale aby u nás měly všechno pod jednou střechou. S tím souvisí cíl stát se finančně soběstačnými. Například prodejem některých služeb či nějakou formou sociálního podnikání. Vedle prodeje aplikace již máme v hlavě další projekt, který by nám měl umožnit začít vydělávat trochu peněz a být nezávislí na státu. Karty na stůl ale zatím vykládat nebudu, aby nám nápad náhodou někdo neukradl.

Petra Mžourková (39)
Vystudovala speciální pedagogiku tělesné a pracovní výchovy se zaměřením na tyflopedii na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. V Rané péči EDA působí od roku 2007, o čtyři roky později se stala její ředitelkou. Dlouhé roky jezdí jako zdravotnice na dětské tábory.