Teď se ukáže, zda lidé chtějí investovat do kvalitních surovin, říká Sedlák | E15.cz

Teď se ukáže, zda chtějí Češi investovat do zdravé stravy, říká Sedlák z Bezobalu

Anna Kanta

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Zatímco v Česku před pandemií nastal obrovský boom s bezobalovými prodejnami, letos jich krachlo nejvíce za celou jejich historii. Zakladatel obchodu Bezobalu Jiří Sedlák je přesvědčen, že i přes veškeré zdražování v Evropě neexistuje téměř žádný stát, který by si nemohl dovolit kupovat kvalitní suroviny. „Pokud bychom jen mírně přeskládali priority v tom, za co utrácíme, tak můžeme jíst skvěle. Teď přichází čas, kdy se ukáže, zda jsou Češi ochotni investovat do kvalitních potravin,“ říká Sedlák.

Počet bezobalových prodejen letos od jejich založení rekordně klesl. Znamená to, že koncept bezobalových obchodů umírá?

Zkoumali jsme to a není to specifikum jen bezobalového trhu. Trh kvalitních potravin byl zasažen celý a úpadek bezobalových obchodů je tedy zapříčiněn především tím, že uvadá zájem o kvalitní suroviny. Ty tržní změny z ekonomického hlediska vždycky znamenají nějakou obavu. Zákazník začne přehodnocovat své priority a začne šetřit. Tím, že dnes ekonomika dostává hned několik po sobě jdoucích šoků včetně pandemie a války, tak zákazník začíná šetřit na všech frontách, kde to jen trochu jde. A to znamená, že výměna kvalitních surovin za méně kvalitní produkty je pro něj jedna z nejjednodušších cest.

Vy teď ale lákáte zákazníky na nižší ceny a na přijímání stravenek. Chcete se dostat na takové ceny, abyste zvládli konkurovat klasickým „obalovým“ prodejcům?

To určitě ne. Hrajeme na úplně jiném hřišti než klasické supermarkety. Ať už by se dělo cokoliv, vždycky pro nás bude prioritou prodej kvalitních surovin s dobrými nutričními hodnotami, dobrým původem a etickou výrobou. Cenově tak velkým klasickým obchodům nikdy konkurovat nebudeme a ani nechceme. Víme, že pro výrobu kvalitních potravin je potřeba spousta lidí, půdy, a to znamená, že kvalitní potravina nikdy nemůže být levná. Je to úplně stejné jako například s obuví. Koupíte si botu za tři stovky a po roce ji ve většině případů vyhodíte. U potravin je to sice v principu stejné, ale je to mnohem hůře viditelné. Když sníme nějakou surovinu ošetřenou pesticidy, tak to neznamená, že nám bude druhý den špatně, ale má to svůj vliv na naše zdraví, což člověk pozná až za několik let. 

Když stál chléb 420 miliard a Němci topili markami. Příběh hyperinflace 1923

Video se připravuje ...

Ale jak jste tedy dosáhli nižších cen v době, kdy vše zdražuje?

Rozhodli jsme se, že nabídneme našim zákazníkům klasické konvenční, tedy levnější suroviny pocházející od farmářů, kteří si jen nezaplatili bio certifikaci, ale jejich suroviny jsou rovněž velmi kvalitní. Bohužel Česko nepatří mezi státy s vysokými příjmy, takže si Češi nemohou dovolit investovat do ekologických produktů tolik jako některé jiné státy, obzvláště pak třeba Německo.

A myslíte si, že se Česko někdy dostane do fáze, kdy bude běžné kupovat kvalitní bio potraviny?

Jsem stoprocentně přesvědčen, že je to jen o prioritách. Myslím si, že až na úplné extrémy v Evropě neexistuje stát, který by si nemohl dovolit kupovat kvalitní potraviny. Když se podíváme do historie, tak naše prababičky jedly všechno v bio kvalitě, protože tehdy ještě nebyla rozjetá žádná mašinerie agrochemikálií. My se na tu dobu můžeme dívat jako na dobu chudoby, že lidé nemohli cestovat a neměli žádnou elektroniku, ale tak dobře, jak se stravovali, jsme za posledních padesát let nejedli. Pokud bychom jen mírně přeskládali priority v tom, za co utrácíme, tak můžeme jíst skvěle. Můžeme zachovávat krajinu, biodiverzitu a čistotu půdy a vody, ale musíme ubrat na jiných stránkách, které v tuto chvíli z našich příjmů berou. 

O kolik teď v průměru zlevňujete?

U stávajících surovin se snažíme ty ceny držet tak, aby co nejméně podlehly inflaci. Jak už jsem ale říkal, zásadní zlevnění spočívá v tom, že jsme rozšířili náš sortiment o běžně potraviny, které nemají bio certifikaci. Výrazně spoříme i prostřednictvím velkoobchodu, který jsme založili. Tím tedy bereme spoustu potravin napřímo od dodavatelů a můžeme tak přeskočit prostřední články řetězce, což se nám velmi dobře daří. Navíc se teď ukazuje i to, že trh s biopotravinami není tak inflačně zasažen, protože relativně vůči těm konvenčním potravinám nepotřebuje tolik vstupů, které jsou ovlivněny cenami na mezinárodním trhu.

Říkáte: „aby co nejméně podlehly inflaci“. To znamená, že ve finále ale zdražujete?

Pokud by u nás člověk šel po ceně a kupoval průměrný spotřebitelský koš, tak ta cena v současné chvíli klesá. Pokud by ale zákazník šel po stejných potravinách, které u nás nakupoval před pandemií v roce 2019, tak se cena zvýšila o pět procent, protože inflace zkrátka tlačí i na naše dodavatele a ceny nájmů za naše prostory. Tomu se dnes nevyhne nikdo.

Nejen váš obchod, ale i další bezobalové prodejny prochází kritickým obdobím. Jak vám to zahýbalo s tržbami?

Teď generujeme takzvanou sekeru ve výši 160 až 200 tisíc korun měsíčně, což je pro organizaci naší velikosti a konceptu velký zásah. V době, kdy se dařilo nejvíc, jsme dokázali generovat čistý zisk i devadesát tisíc korun měsíčně.

Uvažujete o spojení se s nějakým investorem, který by vám pomohl krizi přežít?

Určitě o tom uvažujeme. Na druhou stranu není možné sehnat investora v době krize jen kvůli jeho financím. Ta pomoc musí být komplexní, investor musí přinášet víc než peníze. Musí přinášet znalosti, kontakty a zkušenosti z trhu. Navíc jít k investorovi pro peníze v případě, že potřebuji pokrýt provozní ztrátu, není vůbec moudré. Takže ano, o investorovi uvažujeme, ale v tuto chvíli nevidíme ziskovou příležitost, která by nám tu situaci zvrátila. Potýkáme se s nejistotou na trhu a víme, že ji nedokážeme jakýmkoliv finančním obnosem zvrátit. Teď jsme tedy uznali za vhodné vyčkat do té doby, než se trh stabilizuje a uvidíme, zda to bezobalový byznys přežije. 

Bezobalové obchody mohou působit jako prostor pouze pro ekologické fajnšmekry a široká veřejnost může mít pocit, že tam nenakoupí to, na co je zvyklá.

Možná to tak na někoho působit může, ale není to tak. Je to jen o zvyku. Lidé přijali supermarket jako jedinou možnost nákupu potravin, a když do nich přicházejí, tak jsou jejich očekávání naplněna. Vždycky čekáme, že se budeme prodírat nějakým bludištěm, o němž už přesně víme, kde najdeme těstoviny, pečivo a že tam někde na konci budou pokladny. Jak říkám, je to jen o zvyku. Když si naopak zvykneme na to, že ten obchod není přeplněný barevnými plakáty a křiklavými marketingovými cedulemi, ale že se jedná o jednu velkou spíž, může to být mnohem jednodušší a příjemnější nákup. Nicméně jsme si vědomi, že současný zvyk a marketingové strategie té naší velké spíži příliš nenahrávají.

A jak s tím tedy chcete bojovat?

Snažíme se v tom být co nejvíce otevření a boříme mýty. Na velmi exponovaných místech v Praze jsme otevřeli obchody, abychom lidem zároveň ukázali, že se nejedná o žádný garážový koncept a že je to reálný byznys, který může trhu pomoci. Zároveň se snažíme bořit mýty o tom, že když do obchodu přicházíte, tak nepřicházíte do skupiny nějakých vyvolených lidí, kteří rozumí ekologii. 

Co je v současné obtížné situaci vaším hlavním cílem?

Především stabilizace trhu. Co se týká nějakých investičních cílů, chceme otevřít další dvě bezobalové prodejny v Praze. Zároveň potřebujeme více rozjet náš velkoobchod, abychom podpořili i ostatní bezobalové prodejny, pro které je dnes těžké některé potraviny sehnat. Dalším naším cílem, na kterém už pracujeme, je vlastní farma.

Takže do budoucna budete vyrábět vlastní produkty?

Ano. Už dokonce máme vlastní kuřata, ale zatím je nemůžeme prodávat. Abyste mohli v prodejně oficiálně prodávat například vajíčka, je potřeba splnit nějaké legislativní náležitosti a do toho jsme se zatím nepouštěli. Takže zatím máme testovací provoz a zároveň jsme uzavřeli smyčku plýtvání potravin, protože našim slepicím můžeme vozit například staré pečivo, které jsme neprodali. 

Lidé si během pandemie zvykli i na rozvoz. Nepřemýšlíte i nad ním?

Přemýšlíme a určitě to není věc, vůči které bychom byli uzavření. Teď jsme ve fázi hledání té správné cesty, jak rozvoz provést, aby byl v souladu s našimi hodnotami a firemní filozofií. Pokud se nám však podaří najít správnou cestu, určitě se do rozvozu pustíme a doufáme, že se tak stane do dvou let. Přestože je rozvoz určitě velká pomoc v kritických situacích, jako byla pandemie, nemyslím si, že to pohodlí je nějaká výrazná přidaná hodnota. Pořád se vyplatí sejít tři patra z bytu dolů a dojít si na ulici pro to, co potřebuji.

K tomu je ale potřeba mít dostatečně rozvinutou prodejní síť.

Ano, to určitě. Teď podle mě přichází čas na lámání chleba. Aby mohly tyhle obchody růst a rozšiřovat se, musí o ně být zájem. Ukáže se, jestli lidé budou podporovat lokální prodejce, kteří jsou sice menší, ale kvalitnější, nebo jestli naopak budou stále vyžadovat ty velké supermarkety plné reklamních triků, falešných slev a podobně.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery