Zůna navrhuje protivzdušnou obranu za stamiliardy. Peníze ale nemá a podrobnosti tají
- O důrazu na protivzdušnou obranu se píše v programovém prohlášení vlády, ta se však k uvolnění masivnějších částek zatím nechystá.
- Odborníci varují před příliš rozsáhlým řešením sahajícím až po stratosféru, na které Česko podle nich nemá peníze.
- Ministr Zůna podrobnosti dosud neprozradil, kritizuje bývalá šéfka rezortu obrany.
Přibližně 400 až 600 miliard korun hodlá ministerstvo obrany v příštích deseti letech investovat do vícevrstvé protivzdušné obrany (PVO), která by si poradila s malými drony i balistickými střelami. Měl by to být zdaleka nejdražší a nejambicióznější armádní projekt.
Částku pohybující se kolem půl bilionu korun obsahuje takzvané vojenské doporučení o budoucí podobě PVO České republiky po roce 2030, které schválil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
Pokud současná i příští vláda uvolní požadované peníze, nákup protidronových systémů a protiraketových kompletů s municí může až čtyřnásobně převýšit cenu 24 amerických nadzvukových letounů F-35, které objednal minulý kabinet.
O důrazu na PVO se píše v programovém prohlášení vlády. Premiér Andrej Babiš i ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) označují armádu za jednu z rozpočtových priorit. O uvolnění masivnějších částek se však zatím nezmínili.
Na všechno peníze nebudou
„Naší ambicí je pokrýt všechny vrstvy protivzdušné obrany,“ uvedl náčelník pozemní protivzdušné obrany Luděk Teger. Schopnost chránit vzdušný prostor je v současné bezpečnostní situaci podle vojáků jedním z rozhodujících faktorů úspěchu na bojišti.
Vícevrstvá obrana má pokrýt rozličné druhy cílů a současně umožnit působit vícenásobně na tyto cíle. To zároveň vyžaduje důslednou koordinaci v systémech velení a řízení vzdušných sil.
„Provedli jsme detailní posouzení toho, co Česká republika skutečně potřebuje – jak z hlediska vlastní obrany, tak požadavků NATO. Výsledek je jasný: měníme filozofii. Protivzdušná obrana musí být flexibilní, připravená reagovat včas – ideálně s předstihem – a přitom jednoduchá na nasazení a účinná,“ zdůraznil Jaroslav Sekanina ze sekce rozvoje sil ministerstva obrany.
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý varuje před příliš rozsáhlým řešením sahajícím až po stratosféru, na které Česko podle něj nemá peníze. „Měli bychom se zaměřit na menší taktické střely a drony. Chráněny by před nimi neměly být jen důležité objekty, ale úplně celá republika,“ řekl e15.
„Onu, laicky řečeno, ‚velkou protivzdušnou obranu‘ nemůžeme budovat sami. V tomto směru bychom se měli vrátit k mezinárodním projektům v rámci Evropy. Týká se to i větších strategických bezpilotních prostředků,“ míní Šedivý.
Armáda by se navíc měla vyvíjet rovnoměrně. „Dlouhodobé zvýhodňování jen jedné její části by bylo chybné. Proto bychom neměli všechno směřovat pouze do protivzdušné obrany, byť je to nyní velmi aktuální,“ upozornil generál ve výslužbě.
Poslanci žádají o podrobnosti
Co všechno hodlají vojáci nakoupit, se zatím neví. „Pan ministr Zůna nám vojenské doporučení o podobě PVO na jednání výboru pro obranu neukázal. Podrobnosti tedy neznáme. Žádali jsme o ně už v lednu,“ kritizuje poslankyně a Zůnova předchůdkyně Jana Černochová (ODS).
Opoziční politici vidí největší slabinu v nedostatku prostředků. Plánům podle nich neodpovídají výdaje na obranu ve výši kolem dvou procent HDP, které chce vláda armádě poskytovat. „Když se na vícevrstvou protivzdušnou obranu počítá se 400 až 600 miliardami, dvě procenta HDP nebudou stačit,“ soudí šéf výboru Josef Flek (STAN).
Některé prvky už Česko má
Jakkoli má obrana vzdušného prostoru slabiny, úplně bezzubá není. V současnosti nejúčinnějšími prostředky například na ochranu jaderných elektráren jsou nadzvukové letouny Gripen se střelami AMRAAM. Ve výzbroji jsou také přenosné systémy velmi krátkého dosahu RBS-70. Nově je doplní stejné komplety umístěné na obrněných vozidlech Mars.
Loni začalo vojsko testovat izraelské systémy Spyder objednané v roce 2021, ze čtyř baterií byla zatím dodána jen jedna. Ta už je připravena k plnému operačnímu nasazení. Standardní munice spyderů má účinný dosah 25 kilometrů, pokryje vyšší vrstvy obrany.
Dodatečně se pořídí desítky speciálních střel pro spydery s názvem Derby. Ty jsou schopné zásahu až do vzdálenosti 80 kilometrů a výšky 20 kilometrů. Objednané jsou rovněž systémy daleké detekce PLESS (Passive Long-range ESM Surveillance System). Vidí až za horizont a mají odhalovat případné nepřátelské drony a další prostředky.
