Meziroční inflace v ČR v červenci potřinácté za sebou zrychlila, meziměsíční růst cen zboží a služeb byl ale nejslabší od února. Proti červnu spotřebitelské ceny stouply o 1,3 procenta a meziročně o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu, uvedl dnes Český statistický úřad. Podle analytiků červencová data byla díky menšímu tempu zdražování překvapením. Shodli se ale, že vrcholu inflace ještě nedosáhla, záležet bude i na vývoji cen energií.
Loni v červenci meziroční inflace činila 3,4 procenta a postupně zrychlovala až na nynějších 17,5 procenta, což je nadále nejvyšší hodnota od prosince 1993. Podle statistiků nejvíce zdražily energie a potraviny. Úhrnem ceny zboží proti loňskému sedmému měsíci vzrostly o pětinu a ceny služeb o 14 procent.
Na rozdíl od minulých měsíců se v prvním prázdninovém měsíci ve spotřebním koši našlo ale větší množství oddílů či položek, u kterých meziroční cenový růst zpomalil. Týkalo se to například oděvů a obuvi či alkoholu a tabáku. V dopravě zastavilo zrychlování růstu cen aut a zmírnilo zdražování paliv. Zpomalil i růst nákladů na vlastnické bydlení. „V neposlední řadě pak růst cen dovolených, který táhl meziměsíční inflaci, odpovídal běžnému cenovému navýšení, a nepřispěl tak k dalšímu navýšení meziroční inflace,“ uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Ze základních potravin si Češi od začátku roku zhruba do poloviny července podle dat ČSÚ nejvíce připlatili za máslo. Za kilogram zaplatili o 34,6 koruny více, tedy 249,5 koruny, v meziročním srovnání zdražil kilogram másla o 62,5 koruny. Po másle peněženky nejvíce zatížila cena sýru eidamská cihla, zákazníci za ni v půli červenci proti lednu vydali zhruba o 25 korun více, konkrétně 208,2 koruny za kilogram. V porovnání s loňskem zdražila o 44,9 koruny. Procentuálně vzrostla nejvýrazněji cena hladké pšeničné mouky, a to o 50,5 procenta na 23,3 koruny.
Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal připomněl, že trh čekal podle agentury Bloomberg meziměsíční růst o 1,6 procenta. V předchozích čtyřech měsících byla meziměsíční inflace v rozmezí 1,6 až 1,8 procenta. S ohledem na to Dohnal čeká další zpomalování růstu cen. Tomu podle něj pomůže mírné zlevnění ropy a pohonných hmot, stabilizace cen potravin a očekávání ekonomického zpomalení. Rizikem pro opětovné zrychlení růstu cen by podle něj bylo další škrcení dodávek plynu do Evropy s cílem dalšího růstu cen. „Meziroční inflace bude nadále vysoká, koncem roku se dostane až na 20 procent,“ doplnil.
Podle analytika České bankovní asociace Jakuba Seidlera může být za červencovým menším růstem cen patrně i to, jak ČSÚ promítá růst ceníků distributorů do konečných cen v souvislosti s předpokladem o fixovaných kontraktech části domácností. To podle analytika způsobuje, že růst ceníků se neprojevuje v inflaci skokově, ale bude rozložen v čase. Inflace podle něj bude v příštích měsících zrychlovat a přibližovat se dvacetiprocentní hranici. Citelnější zpomalení inflace čeká začátkem příštího roku.
Jednou z příčin zvyšující se inflace jsou podle Seidlera ceny potravin. Ty přitom budou podle analytiků dál růst, i když pomaleji. Přispět k tomu může pokles cen na komoditních trzích s energiemi. Cena elektřiny při bydlení meziročně vzrostla zhruba o třetinu a zemní plyn o 59,8 procenta. Vedle toho se o pětinu zvýšily náklady vlastnického bydlení, vodné a stočné přibližně o šest procent. Dráž vyšel zákazníky také nákup auta nebo návštěva restaurace. Auta byla meziročně dražší o 14,3 procenta a stravovací služby o čtvrtinu.
Proti srpnové prognóze České národní banky byla meziroční inflace o 1,32 procentního bodu nižší. Podle banky se na ní nejvýrazněji podílely ceny potravin, v menší míře jádrová inflace, regulované ceny a ceny pohonných hmot. Ředitelka odboru měnové politiky ČNB Dana Hájková uvedla, že do zdražování potravin se promítá mimo jiné rusko-ukrajinská válka, a to kvůli výraznému zdražení agrárních komodit, které odráží rostoucí náklady na energie a roli Ukrajiny ve světové produkci pšenice. Ruská invaze na Ukrajinu ovlivňuje i nárůst burzovních cen energií na mimořádné hodnoty.
ČNB ale očekává, že inflace bude v nadcházejících měsících kulminovat lehce nad 20 procenty. Cenový růst pak podle ní začne zvolňovat, protože mimo jiné klesne kupní síla domácností. „Na horizontu měnové politiky, jímž je v letní prognóze první polovina roku 2024, se inflace sníží až do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB,“ dodala Hájková.
