LitFin patří od prosince mezi nejskloňovanější jména firem v Česku. Důležitou roli hraje přinejmenším mezi bezmála šestnácti tisíci věřiteli Sberbank, kterým padlá ruská banka dluží kolem šedesáti miliard korun. Loni v listopadu se už zdálo, že po více než rok a půl trvajícím čekání věřitelé na své peníze dosáhnou. Proti naplánované výplatě se nicméně jako jediný věřitel o pár týdnů později odvolal LitFin. „Jsme přesvědčení, že odvolací soud nám dá za pravdu. Když si přečte zákon a pak výplatní rozvrh, tak jinak rozhodnout prostě nemůže. Máme tu situaci, kdy došlo k paskvilu ve formě částečného plnění pro všechny, a tváříme se, že je to šalamounské řešení,“ říká šéf a majoritní akcionář LitFinu Maroš Kravec.
Troufám si říct, že jste momentálně jedním z nejméně populárních lidí v Česku. Kvůli vašemu odvolání stojí výplata 57 miliard korun věřitelům Sberbank. Co vás k tomu vedlo?
Všichni na nás ukazují prstem, že jsme ti zlí, kteří něco brzdí. My se tak necítíme, protože postupujeme ve smyslu zákona, uplatnili jsme své procesní právo, které je opodstatněné. Insolvenční zákon hovoří o tom, že když se má vypořádat insolvence, jsou nastavené priority, jak mají peníze téct. A paní správkyně se rozhodla, že nebude respektovat, co je napsané v zákoně. Rozhodla se, že dá 95 procent druhé i třetí věřitelské skupině. A my se ptáme, proč se tak rozhodla. Proč se rozhodla odložit 100 procent výplaty druhé skupině a vyplácí rovnou i třetí skupinu. To je pro nás nepochopitelné a z hlediska zákona neakceptovatelné.
To by ovšem znamenalo, že nezákonně se zachoval i Městský soud v Praze, který v listopadu plán výplaty insolvenční správkyně schválil?
Městský soud tím bohužel popřel své jen o tři měsíce starší stanovisko ze srpna, v němž říká, že pro provedení částečné výplaty je nezbytné přezkoumání pohledávek a jejich zařazení do jednotlivých skupin. Obrat soudu o sto osmdesát stupňů během takto krátké doby byl nepochopitelný.
Vůdčí myšlenkou zřejmě bylo dostat co nejdříve k věřitelům co nejvíce peněz. Neboli de facto veřejný zájem. Jak se stavíte k tomu, že města a firmy počítají každý den bez peněz?
Chápu, že jde o složitou pozici, protože my jsme vykreslováni tak, že jsme blokátoři výplaty peněz. Já se snažím říci, že blokátorem je někdo jiný. A že peníze držela správkyně od dubna minulého roku.
Takhle to může trvat třeba další rok.
Stále ten problém není na naší straně. Pokud bychom to neudělali, napadl by to pak někdo jiný. Protože za nás je to porušení zákona příliš okaté, tak by to někdo mohl napadnout po výplatě a věřitelé by ty peníze museli vracet. To by bylo ještě komplikovanější.
Jdete fakticky proti všem, nikdo jiný odvolání nepodal, proč si myslíte, že tomu tak je?
Odvolali jsme se jako jediní, protože všichni se bojí. Když jsme podávali odvolání, nemohli jsme tušit, že budeme jediní. Máme říci, že stahujeme naše odvolání kvůli tomu, že jsme jediní, i přestože jsme přesvědčeni, že naše práva, stejně jako tisíců dalších věřitelů, byla dotčena.
Spousta věřitelů vás obviňuje z toho, že jde o spekulativní pozici a smyslem je skoupit levně pohledávky, což jste ostatně loni reálně dělali. Není to tak?
Je pravdou, že jsme historicky nabízeli odkup pohledávek pro klienty, kteří mají zájem odstoupit ze své pozice. Ale nenakupovali jsme pohledávky za 20 nebo 30 procent nominálu, jak někdy zaznívá, ale za 70 až 80 procent. Od listopadu nejsme v kontaktu s nikým, nevyvíjíme žádnou iniciativu, abychom kupovali pohledávky, ani se na nás v tomto směru nikdo neobrátil. Ani bychom nic asi v této situaci nekupovali, abychom nebyli více osočováni. S nikým nejednáme.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
