Aktualizováno: Stanné právo v Jižní Koreji: Proč bylo vyhlášeno?
Vyhlášení stanného práva prezidentem Jun Sok-jolem je zásadní událostí, která ukázala rostoucí politickou polarizaci v Jižní Koreji. Tento krok měl za cíl eliminovat údajné „protistátní síly“, ale vedl k ostré kritice. Prezident stanné právo odvolal po šesti hodinách v reakci na rychle přijatou rezoluci parlamentu. V Jižní Koreji sílí tlak na jeho demisi. Opoziční strany předložily návrh na jeho odvolání, jihokorejské odbory hrozí generální stávkou.
Co to je stanné právo?
Stanné právo představuje mimořádné opatření, při kterém jsou pravomoci vlády dočasně převedeny na armádu. Toto rozhodnutí vyvolalo silné reakce doma i ve světě.
Kdo vyhlásil stanné právo?
V Jižní Koreji bylo toto opatření vyhlášeno prezidentem Jun Sok-jolem v reakci na politické napětí a obvinění opozice z podpory Severní Koreje.
Jun Sok-jol, představitel konzervativní Strany lidové moci, je prezidentem od roku 2022. Byl zvolen s nepatrným náskokem, když porazil svého rivala I Če-mjonga, člena Demokratické strany, o méně než jedno procento. Jun byl při svém zvolení v politice nováčkem, předtím strávil 27 let kariéry jako prokurátor. V zemi se potýká s rostoucí nepopularitou voličů.
Proč bylo stanné právo vyhlášeno?
Prezident Jun Sok-jol, který čelí rostoucímu politickému tlaku, označil opoziční Demokratickou stranu za „sympatizanty Severní Koreje“. Obvinil ji z paralyzování vlády a protistátní činnosti. Demokratická strana, která má většinu v parlamentu, zablokovala schválení klíčového rozpočtu na příští rok.
Prezident označil situaci za hrozbu pro demokratický ústavní pořádek a prohlásil, že je třeba „vymýtit síly, které napomáhají KLDR“. Vyhlášení stanného práva umožnilo armádě převzít kontrolu nad klíčovými institucemi včetně parlamentu, který dočasně přestal fungovat.
Co se dělo po vyhlášení stanného práva?
Vyhlášení stanného práva vedlo k chaotickým scénám, které zachytila média po celém světě:
- Parlamentní zásah: Armáda vstoupila do budovy parlamentu, kde přistávaly vrtulníky. Vojáci zabránili poslancům v hlasování, zatímco demonstranti venku požadovali zrušení opatření.
- Protesty: Před parlamentem se shromáždily stovky občanů a docházelo ke střetům mezi policií, vojáky a demonstranty.
- Rezoluce o zrušení: Podle jihokorejské ústavy musí být stanné právo zrušeno, pokud to parlamentní většina požaduje. Jihokorejští poslanci přitom jasně schválili rezoluci požadující jeho ukončení. Pro rezoluci bylo všech 190 přítomných poslanců z celkového počtu 300. Pro rezoluci hlasovali i členové vládní strany, z níž pochází prezident Jun Sok-jol.
VIDEO:Do budovy jihokorejského parlamentu vstoupili vojáci
Reakce a kritika prezidentova kroku
Prezidentův krok vyvolal silné reakce:
- Opozice: Demokratická strana a její lídr I Če-mjong označili tento krok za nezákonný a vyzvali občany k odporu. Po odhlasování rezoluce prohlásily opoziční strany vyhlášení stanného práva za neústavní a předložily návrh na odvolání prezidenta Jun Sok-jola.
- Vlastní strana prezidenta: Předseda vládnoucí Strany lidové moci Han Duk-so vyhlášení stanného práva kritizoval jako chybu, což naznačuje rostoucí rozkol v prezidentské straně. Odstoupil šéf prezidentské kanceláře a další členové jeho administrativy.
- Odbory: Jihokorejské odbory rovněž chtějí, aby prezident Jun sok-jol podal demisi. Hlavní odborová organizace vyzvala ke generální stávce, která má trvat, dokud prezident neodstoupí.
- Spojené státy „s velkým znepokojením sledují vývoj situace“ v Jižní Koreji, uvedl náměstek ministra zahraničí USA Kurt Campbell.
- Jihokorejský prezident: Jun Sok-jol vyhlášení stanného práva odvolal. Učinil tak v reakci na rychlou rezoluci parlamentu. Od vyhlášení stanného práva uplynulo šest hodin.
Co bude dál?
Vzhledem k tomu, že prezident zrušil stanné právo pár hodin po jeho vyhlášení, úvodní fáze politické krize pominula. Hlavní otázky však zůstávají:
- Demise a prezidentské volby: Rozkol mezi prezidentem a jeho vlastní stranou může vést k dalším otřesům uvnitř vlády. Vzhledem k odmítavé reakci i ze strany spojenců, odchodu některých členů administrativy a výzvám ke generální stávce se demise prezidenta a předčasné volby jeví jako reálný scénář. Příští prezidentské volby se mají konat až v roce 2027.
- Mezinárodní reputace: Jižní Korea bude muset pracovat na obnovení důvěry ve své demokratické instituce.
