Získat kvalitní a odpovědné kuchaře, servírky a číšníky je obtížné a drahé. I když mají slušné platy – restauratéři se shodují, že třeba kuchař si nyní v restauraci za patnáct služeb v měsíci vydělá čistého okolo třiceti, ale klidně i padesáti tisíc, těch dobrých je málo. A pokud konkurence nabídne o něco více, bez váhání k ní přestoupí. Loajalita k podniku se příliš nenosí.
„Již několikrát se mi stalo, že jsem přijal číšníka, zaškolil ho, a když měl mít první službu naostro, nepřišel a napsal jen SMS, že mu vedle nabídli víc,“ uvádí provozní Michal Coňk a dodává, že často je pak problém třeba získat zpátky klíče od podniku, takže v krajním případě musí vyměnit zámek.
„Dobrý číšník se pozná velice rychle,“ říká šéfkuchař Miroslav Kalina. Podle komunikace s kolegy, nadřízenými, a zejména s hosty. „Ale těch, kteří dokážou zákazníkovi prodat i to, co původně nechtěl, je odhadem pouhých deset procent,“ dodává. To jsou potom skuteční Páni Číšníci.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
