Válka na Ukrajině ONLINE: Senát USA schválil pomoc pro Ukrajinu, Biden zákon slíbil podepsat obratem

Ukrajina dostane další systémy protivzdušné obrany Patriot, řekl Jermak

Ukrajina obdrží další systémy Patriot pro posílení své protivzdušné obrany, ujistil dnes šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Reagoval tak podle agentury Unian na zprávy médií, že západní partneři vyvíjejí tlak na Řecko a Španělsko, aby se podělily o své "patrioty" s Ukrajinou, čelící již déle než dva roky agresi Ruska a v poslední době především sílícím útokům na energetickou infrastrukturu.

Německý kancléř Scholz střely Taurus Ukrajině neposkytne, zemi ale podpoří

Německý kancléř Olaf Scholz ani přes novou americkou podporu Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus Kyjevu neposkytne, společně s britským premiérem Rishim Sunakem dnes ale zemi napadené Ruskem slíbili další zbrojní podporu. Oba šéfové vlád se dnes v Berlíně rovněž shodli na tom, že Evropa musí výrazně investovat do své obrany.

Evropská komise poslala další 1,5 miliardy eur Kyjevu na pomoc s výdaji státu

Evropská komise uvolnila dalších 1,5 miliardy eur z balíku finanční pomoci Ukrajině. Částka je poslední platbou z celkově šestimiliardového grantu, který má zemi čelící ruské agresi pomoci se základními výdaji státu, prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Komise doplnila, že uvolnění peněz navazuje na její pozitivní hodnocení ukrajinských reforem týkajících se justice, správy veřejných peněz či transparentnosti využívání fondů.

Pomoc se státními výdaji je součástí 50 miliard eur, které plánuje EU poskytovat Ukrajině do roku 2027. Celkem 17 miliard z něj tvoří nevratné granty a 33 miliard eur úvěry.

Ruské síly dosáhly na Ukrajině významného postupu, píše The Guardian

Ruské invazní síly dosáhly významného postupu v úzkém koridoru na východě Ukrajiny. Napsal to list The Guardian, podle něhož Rusové za deset dní postoupili přibližně o pět kilometrů severozápadně od Avdijivky a údajně v neděli vstoupili do obce Očeretyne. Americký Institut pro studium války (ISW) uvedl, že Rusové nedávno dosáhli potvrzených zisků v této obci v Doněcké oblasti.

Očeretyne, kde kdysi žilo kolem 3000 lidí, se nachází několik kilometrů severozápadně od Avdijivky, které se ruské invazní síly zmocnily po těžkých bojích letos v únoru. Následně obsadily několik okolních vesnic. Ukrajina, která čelí už více než dva roky rozsáhlé ruské vojenské agresi, v poslední době hlásí nedostatek munice. Situaci na bojišti by mohla v příštích týdnech zlepšit dodávka nové americké vojenské pomoci, jejíž financování v sobotu schválila Sněmovna reprezentantů a o které má dnes jednat Senát.

"Geolokalizované záběry zveřejněné 22. dubna ukazují ruské síly vztyčující ruskou vlajku nad budovou vojensko-civilní správy v centru Očeretyne. Naznačuje to, že ruské síly obsadily železniční stanici, překročily železniční trať a postoupily na sever do centrální části obce," uvedl ISW. Institut zároveň poznamenal, že zatím nezaznamenal vizuální potvrzení ruské kontroly nad touto obcí. Na záběry se vztyčováním ruské vlajky zveřejněné ruskými vojenskými blogery odkazuje také The Guardian.

Dobytí Očeretyne podle listu znamená, že se Rusku podařilo obejít severní křídlo nedávno vybudované ukrajinské přední linie, včetně minových polí a zákopů. Ukrajinská armáda se snaží vytvořit obrannou linii podél řeky Durna, ale posílené ruské jednotky v posledních týdnech postupují vpřed, přičemž používají letecké klouzavé bomby k rozmetání ukrajinských bunkrů, píše deník.

Regionální velitelství ukrajinské armády podle The Guardian připustilo, že situace je obtížná. Uvedlo, že Rusové používají proti ukrajinským jednotkám "celý arzenál zbraní" včetně toho, co označilo za chemické zbraně. Zmocnili se některých budov a obsadili jižní část Očeretyne, sdělilo a dodalo, že většina vsi zůstává v ukrajinských rukou a situace je prý pod kontrolou.

Stanice CNN, která s odkazem na ukrajinský monitorovací projekt DeepState také zmiňuje ruský postup u Očeretyne, na svém webu uvádí, že tato obec sice sama o sobě nemá strategickou hodnotu, ale leží na vyvýšenině, což z ní činí žádoucí vojenský cíl. Jeden z ukrajinských důstojníků stanici řekl, že pokud by se Rusové Očeretyne zmocnili a udrželi se tam, mohly by se pod ruskou palbu dostat důležité ukrajinské logistické trasy spojující tři klíčové vojenské uzly - Kosťantynivku, Pokrovsk a Velykou Novosilku.

Senát USA schválil balík pomoci pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan

Americký Senát v noci na dnešek schválil balík s pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun). Píší to zahraniční agentury. Zákon ještě musí podepsat americký prezident Joe Biden, který oznámil, že tak učiní během dnešního dne. Americkému Senátu za schválení významné pomoci poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výsledek hlasování přivítal Izrael, Čína kritizuje pomoc Tchaj-wanu.

Součástí balíku jsou čtyři zákony, jež se týkají pomoci Ukrajině, Izraeli, americkým spojencům v Asii a také nové regulace sociální sítě Tiktok. Podle agentury Reuters balík uvolní pomoc Ukrajině v celkové hodnotě 61 miliard dolarů. Část pomoci, zhruba devět až deset miliard dolarů, dostane Ukrajina v podobě půjček. Zhruba 23 miliard dolarů je pak vyčleněno na nákup zbraní a munice do zásob americké armády, ze kterých Washington posílá pomoc Ukrajině.

Dalších 26 miliard dolarů zákon vyčleňuje na vojenskou pomoc Izraeli a na humanitární činnosti v krizových oblastech včetně pomoci Palestincům v Pásmu Gazy. Zákon však podle agentury Reuters zakazuje poskytování financí úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA. Zhruba osm miliard dolarů má pak jít na „omezení vlivu komunistické Číny“ v Asii a na pomoc americkým spojencům v oblasti. Balík počítá s dvěma miliardami dolarů vojenské pomoci pro Tchaj-wan.

Součástí balíku je také zákon, kterým chtějí američtí zákonodárci donutit čínskou firmu ByteDance k odprodeji sociální sítě Tiktok. Čas na to bude mít až 12 měsíců. Pokud tak neučiní, zákon počítá se zákazem činnosti na americkém území. Podle agentury AFP je však pravděpodobné, že firma napadne novou legislativu u soudu. Opatření američtí zákonodárci zdůvodňují obavami ze zneužití údajů amerických uživatelů sociální platformy ze strany Pekingu.

Na schválení nové vojenské pomoci Ukrajině, která čelí ruské invazi, se čekalo od konce loňského roku. Klíčové bylo sobotní hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kde byl balík mnoho měsíců zablokován. V Senátu se očekávalo jeho relativně hladké schválení. Pro hlasovalo 79 senátorů, proti bylo 18 členů horní komory. Schválení balíku uvítali šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer i předseda republikánských senátorů Mitch McConnell.

Výsledek hlasování přivítal americký prezident Joe Biden, který v prohlášení uvedl, že zákon podepíše v průběhu dnešního dne washingtonského času. „Podepíšu zákon a obrátím se na americký národ, jakmile ho zítra (dnes či v noci na čtvrtek SELČ) dostanu na stůl, abychom mohli začít posílat zbraně a vybavení Ukrajině tento týden,“ uvedl Biden. Balík podle něj pomůže přátelům Spojených států „bránit se proti teroristům, jako je (palestinské hnutí) Hamás, či tyranům, jako je (ruský prezident Vladimir) Putin“.

ISW: Kreml podniká vzdušnou a informační operaci s cílem zničit Charkov

Kreml podniká koordinovanou vzdušnou a informační operaci s cílem zničit východoukrajinský Charkov, přimět Ukrajince k útěku a vnitřně vysídlit miliony lidí před možnou budoucí ruskou ofenzívou proti tomuto druhému největšímu ukrajinskému městu nebo jinde v napadené zemi. Ve své analýze to napsal americký Institut pro studium války (ISW). Pravděpodobnost úspěchu ruského pozemního útoku proti Charkovu je však pode něj velmi nízká, pokud Ukrajina dostane rychle novou vojenskou pomoc od Spojených států.

Rusko v poslední době opět zintenzivnilo vzdušné útoky na Ukrajinu, která se potýká s nedostatkem protivzdušné obrany, a nejintenzivnější nálety zažívá Charkov a Charkovská oblast, napsala agentura Reuters. Charkov, který se Rusové pokoušeli na začátku své invaze neúspěšně dobýt, leží jen několik desítek kilometrů od ruských hranic, což ho činí více zranitelným před ruskými vzdušnými útoky než jiná ukrajinská města.

Ukrajinské úřady a média hlásí ruské vzdušné útoky na Charkov a jeho okolí prakticky denně. Invazní vojska v poslední době poničila energetickou infrastrukturu v regionu a v pondělí těžce poškodila charkovskou televizní věž. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ruský úder označil za snahu vyvolat v Charkově strach a omezit přístup obyvatel města k informacím. ISW v této souvislosti připomíná ruský útok na kyjevskou televizní věž zkraje invaze v březnu 2022. Kreml podle institutu může chtít připomenout první týdny invaze, aby vyvolal mezi Ukrajinci paniku v dalším náročném okamžiku války.

Rusko zintenzivňuje útoky a informační operace proti Ukrajincům v Charkově, aby využilo současných omezení ukrajinské protivzdušné obrany a zvýšeného napětí na Ukrajině ještě než dorazí očekávaná americká vojenská pomoc na frontu, domnívají se analytici ISW. Kremelské hlásné trouby podle něj přitom využívají obavy z možné budoucí ruské ofenzívy proti Charkovu ve snaze vyvolat mezi Ukrajinci paniku.

Například ukrajinské centrum pro boj s dezinformacemi už v únoru varovalo, že ruské telegramové kanály šíří tvrzení, že ukrajinští představitelé prchají z Charkova a ruské zdroje začátkem dubna tvrdily, že město zažívá „exodus" civilistů. Proválečný ruský portál Cargrad v dubnu podle ISW zdůrazňoval tvrzení neupřesněných vojenských zdrojů, že ruská útočná operace k dobytí Charkova je nevyhnutelná a situace ve městě bude „horší než v Bachmutu nebo v Avdijivce", kterých se Rusové zmocnili po dlouhých bojích a za cenu devastace obou měst.

Ukrajinští představitelé nedávno varovali před možností ruské ofenzívy s cílem zmocnit se Charkova. Náčelník ukrajinské národní gardy Oleksandr Pivnenko dnes serveru Liga.net řekl, že ruští vojáci během předpokládané letní ofenzívy zaútočí na neočekávaných místech fronty a mohli by se pokusit postupovat na Charkov. Ukrajinci ale budou podle Pivnenka připraveni. „Aby (Rusové) dobyli Charkov, museli by bojovat roky. Vzpomeňte si, jak dlouho se držely Bachmut a Avdijivka," řekl.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov před několika dny naznačoval ruský zájem o ofenzívu na Charkov s tvrzením, že toto město „hraje důležitou roli" v myšlence ruského prezidenta Vladimira Putina ve zřízení demilitarizované zóny na Ukrajině, která má údajně chránit ruské pohraniční obce před ukrajinskými údery

Británie uvede zbrojní průmysl do válečného režimu

Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy na tiskové konferenci s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem. Sunak také oznámil, že Británie do roku 2030 zvýší výdaje na obranu na nejméně 2,5 procenta HDP.

Británii podle Sunaka čeká „největší posílení obrany za poslední generaci“ a podle plánů britské vlády by země měla mít největší vojenskou sílu v Evropě a po Spojených státech druhou největší v Severoatlantické alianci.

Úřad britského premiéra oznámil, že země poskytne Ukrajině na obranu před ruskou agresí dosud největší balík vojenské pomoci v hodnotě 500 milionů liber (14,7 miliardy korun). Bude obsahovat například skoro čtyři miliony kusů munice, 400 vozidel, 60 lodí nebo rakety dlouhého doletu Storm Shadow.

EU zvažuje sankce na firmy dodávající Rusku zbrojní technologie

Evropská unie zvažuje uvalení sankcí na více než deset firem, které dodávají do Ruska z členských zemí EU embargované zboží zahrnující zbrojní technologie. Informoval o tom Bloomberg s odvoláním na dokument, ke kterému získala přístup. Mluvčí Evropské komise se ke zprávě odmítl vyjádřit.

Firmy, které sídlí převážně v Rusku, ale také v Turecku, Spojených arabských emirátech a Číně, podle dokumentu navzdory rozsáhlým obchodním restrikcím dovážejí do Ruska embargované evropské zboží v hodnotě milionů eur, které využívá ruská armáda. Tento dovoz zahrnuje například technologie související s navigačními systémy pro rakety, antény či součástky pro vojenské počítačové vybavení. Podle dokumentu tak pomáhá technologickému rozvoji Ruska a jeho válečnému úsilí.

Šojgu: Ruská armáda zesílí útoky na sklady západních zbraní na Ukrajině

Ruská armáda zesílí útoky na ukrajinská skladiště, kde jsou uložené zbraně dodávané Západem. Uvedl to podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu, podle kterého mají nyní ruské jednotky na ukrajinské frontě převahu.

„Máme iniciativu podél celé linie kontaktu a pokračujeme ve vytlačování nepřítele z jeho obsazených pozic,“ uvedl Šojgu na zasedání rady ruského ministerstva obrany.

Podobně jako jeho ministerstvo obrany v předchozích dnech Šojgu zopakoval tvrzení, že Rusko tento měsíc dobylo ukrajinské vesnice Pervomajske, Bohdanivka a Novomychajlivka. Jeden z ukrajinských velitelů podle agentury Reuters v pondělí dobytí poslední jmenované vesnice odmítl. Situace v oblasti je sice složitá, jednotky Kyjeva ale stále drží zhruba 15 až 20 procent Novomychajlivky, uvedl.

Ruské ministerstvo obrany rovněž tvrdí, že se jeho vojáci v Novomychajlivce zmocnili západních zbraní včetně švédských minometů, amerických protitankových řízených střel Javelin či NATO systémů elektronického boje.

EP schválil prodloužení volného obchodu s Ukrajinou, budou platit omezení

Europoslanci dnes schválili prodloužení volného obchodu s Ukrajinou, zároveň ale i ochranu zemědělců v Evropské unii. Dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bude i nadále pokračovat bez cel a kvót, budou ale platit určitá omezení. Právě ta mají podpořit unijní farmáře, kteří již několik měsíců protestují v mnoha zemích sedmadvacítky. Nově bude například platit, že pokud dovoz některých produktů z Ukrajiny překročí určité objemy, EU na ně znovu zavede cla.

Návrh podpořilo 428 europoslanců, 131 jich bylo proti a 44 se zdrželo hlasování.

Reuters: Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby mužům v branném věku

Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.

Orbánova protiunijní propaganda na Maďary nepůsobí, říká opoziční europoslankyně

Útoky maďarského premiéra Viktora Orbána na Evropskou unii na Maďary naštěstí nepůsobí a valná většina jich dál členství v evropském bloku podporuje. V rozhovoru to řekla europoslankyně a dvojka na kandidátce liberální strany Momentum pro červnové volby do Evropského parlamentu Katalin Csehová. Maďarský premiér se podle ní snaží před tímto hlasováním podobně jako při volbách do maďarského parlamentu před dvěma lety mobilizovat voliče pomocí války na Ukrajině a šíří přitom kremelskou propagandu.

WSJ: Finsko čelí novým hrozbám z Ruska a zvyká si na novou formu soužití

Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici NATO s jeho hlavním protivníkem - Ruskem. Nad hlavami hučí helikoptéry i drony a kolem roste nový plot, místy vysoký téměř čtyři metry, s ostnatým drátem nahoře a nepřetržitým elektronickým dohledem. Nová opatření mají Finsko chránit před stále agresivnějšími ruskými operacemi. Ty zahrnují vlny migrantů, které podle Helsinek v posledních měsících vyslala Moskva, aby zahltily odlehlé hranice země, napsal The Wall Street Journal (WSJ).

Finsko se domnívá, že příliv migrantů, jenž pokračuje i poté, co loni uzavřelo své hranice s Ruskem, je součástí hybridní války, kterou Moskva vede s cílem zastrašovat a testovat finské bezpečnostní služby po loňském vstupu severské země do NATO. Rusko od té doby avizovalo, že podél hranic obnoví sovětské vojenské okruhy. Někteří Finové se také domnívají, že Moskva stojí za záhadným říjnovým přerušením plynovodu a telekomunikačního kabelu v Baltském moři. Kromě toho se Finsko brání kybernetickým útokům a dezinformacím, které podle něj připravuje Rusko.

Ruské drony v noci opět útočily na Ukrajinu, hlásí média a úřady

Ruské síly v noci na dnešek opět zaútočily na Ukrajinu za pomoci dronů Šáhed íránské konstrukce, uvedla ukrajinská média s odvoláním na úřady a velitelství letectva. V Oděse bezpilotní letouny poškodily 14 bytů a zranily sedm lidí, včetně dvou dětí, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady a velitelství jižního uskupení ukrajinských sil. Podrobnosti o následcích náletů na Kyjevskou a Čerkaskou oblast ještě nejsou známy.

„V Oděse v důsledku nepřátelského náletu byly poškozeny obytné domy, vypukl požár,“ napsala Ukrajinska pravda. „Na likvidaci následků se pracuje. Podařilo se zachránit 34 lidí, včetně tří dětí,“ dodala.

USA rychle pošlou Kyjevu zbraně a protivzdušnou obranu, řekl Biden Zelenskému

Spojené státy urychleně poskytnou Ukrajině významné balíky vojenské pomoci, jakmile americký Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel. Podle Bílého domu o tom Joe Biden ujistil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Bidenův úřad zároveň informoval, že americký prezident o podpoře Kyjeva hovořil také s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Rozhovory přicházejí dva dny poté, co americká sněmovna schválila sadu návrhů o zahraniční pomoci včetně vyčlenění 61 miliard dolarů na další vojenskou a ekonomickou podporu země napadené v únoru 2022 Ruskem. Senát USA pravděpodobně naváže do konce týdne, což by umožnilo po čtyřech měsících odblokovat americké dodávky zbraní Ukrajině.

Biden chce příslušný návrh okamžitě po schválení podepsat a nyní avizuje rychlé kroky s cílem „pokrýt naléhavé potřeby Ukrajiny na bojišti a v protivzdušné obraně“. Zelenskyj vydal vlastní prohlášení, podle kterého Biden ujistil, že Kyjev může počítat se „silnou“ dodávkou vojenského vybavení, která kromě protivzdušné obrany posílí také „dalekonosné a dělostřelecké možnosti“.

Agentura AP napsala, že americké ministerstvo obrany může po uvolnění nových prostředků zahájit dodávky zbraní v řádu dní. „To proto, že má síť skladů ve Spojených státech a v Evropě, které již uchovávají munici a nástroje protivzdušné obrany, které Kyjev zoufale potřebuje,“ uvedla.

O protivzdušné baterie žádá ukrajinská vláda také spojence v Evropě, zatímco čelí neustálému ruskému bombardování. Zda bylo i toto tématem hovoru Bidena s von der Leyenovou, není z komuniké Bílého domu jasné. Pouze uvádí, že dvojice mluvila „o tom, jak je trvalá mezinárodní podpora klíčová pro boj Ukrajiny za svobodu“.