Když Rusko obsadí Ukrajinu, přijdeme o všechno, říká český zemědělský byznysmen Petr Krogman

Petr Krogman, šéf Agromino

Petr Krogman, šéf Agromino Zdroj: Petr Krogman

Petr Krogman, šéf Agromino
Petr Krogman, šéf Agromino
Petr Krogman, šéf Agromino
4
Fotogalerie

Na ukrajinských polích, které obdělává jeho zemědělská společnost Agromino, se teď bojuje a dopadají na ně rakety. Své zaměstnance přesto nepropouští a zbývající prostředky posílá přes ambasádu ukrajinské armádě. „Český byznys se musí probrat. Každý podnikatel by měl dát alespoň jedno procento ze svého majetku na obranu Ukrajiny, aby uchoval jeho hodnotu i do budoucna. Lidé tam bojují i za naši svobodu,“ apeluje šéf a vlastník Agromina Petr Krogman, který na střední Ukrajině a v Charkovské oblasti obhospodařuje celkem 40 tisíc hektarů úrodné půdy a provozuje tam i farmy.

Jak současný válečný konflikt dopadl na vaše podnikání? Je Agromino schopné v nějakém omezeném režimu dále fungovat?

Aktuálně ne. My ročně produkujeme 200 tisíc tun rostlinných komodit, pšenici, kukuřici… Od momentu, kdy vypukla válka, ekonomika téměř nefunguje. Nemůžeme nakupovat osiva, nemůžeme vyskladňovat loňskou sklizeň, chybí nafta. Čtvrtina našich pozemků je obsazených ruskou armádou. Také nám chybí pracovníci. Máme 800 zaměstnanců, z nichž většina jsou Ukrajinci. Hodně mužů vstoupilo do armády či domobrany. Postup Rusů se ale podařilo zpomalit, takže brzy už začneme mezi nálety převážet první hnojiva a chemii alespoň na území, které je ještě svobodné.

Zaskočilo vás, že k ruské invazi vůbec došlo? 

Ano, byla to rána z čistého nebe. Připravovali jsme se sice na období dlouhé nestability, nebo lokálního konfliktu v jihovýchodní části Ukrajiny, ale tohle jsme opravdu nečekali. 

Video placeholde
Rekordní částky na pomoc Ukrajině. Kam se obrátit, když chcete pomoci • Videohub

Dokázal byste odhadnout finanční ztráty?

Ztráty jsou momentálně nevyčíslitelné. Pokud se naplní ten nejčernější scénář a Rusko obsadí celou zemi, přijdeme o 100 procent ukrajinských aktiv. Kdyby to dopadlo dobře, tak to může být možná polovina. Jsme zemědělská firma, a když zemědělská firma včas nezaseje, je to problém. 

Co budete dělat teď? Přesunete svůj byznys do jiného státu?

To v žádném případě. My nikam neodcházíme. Naše společnost dál existuje. Lidé bojují nebo pracují. Jsou na noteboocích v krytech a ve sklepích. Ale na nás či naší firmě nezáleží. Teď je především strašně důležité podpořit Ukrajinu, aby tu válku vyhrála. Český byznys se musí probrat. Každý podnikatel by měl dát alespoň jedno procento ze svého majetku na obranu Ukrajiny, aby uchoval jeho hodnotu i do budoucna. Lidé tam totiž bojují i za naši svobodu. Když se nebudeme řídit principy, tak nás všechny postupně porazí zaostalejší, ale drzejší stát. 

Jak vy osobně podporujete Ukrajinu?

Snažím se pomáhat, jak můžu. Ve chvíli, kdy vypukla invaze, jsme všem našim ukrajinským zaměstnancům poslali s předstihem mzdy, aby je dostali, než zkolabují banky. Staráme se o jejich rodiny. Posílám také peníze ukrajinské ambasádě a pokouším se přesvědčit všechny ostatní, aby dělali totéž. Za tím účelem jsme se i připojili k iniciativě svoboduukrajine.cz, která jasně říká – dejte peníze přímo ukrajinské ambasádě. 

Proč by měli lidé posílat peníze hlavně ukrajinské ambasádě?       

Ukrajina se teď především potřebuje bránit nepříteli. Jsou tam zapotřebí helmy, neprůstřelné vesty. A ukrajinská ambasáda nejlépe ví, co kde chybí, co mají české firmy, jak to dopravit. Ambasáda nemá jazykovou bariéru. Takže všechny vysoké školy, iniciativy a instituce, které teď vybírají peníze na Ukrajinu, by je měli vzít a poslat ukrajinské ambasádě. To je to nejrozumnější, co teď můžete udělat. A oceňuji, že to podpořil i pan premiér Fiala.      

Takže obrana je podle vás důležitější než humanitární pomoc? 

Je samozřejmě skvělé, že je tady ta obrovská solidarita. Nicméně humanitární pomoc válku nevyhraje. Ukrajinci jasně řekli, že spacáků a potravin mají na hranicích plné sklady. Co jim chybí, je obranný materiál. Nehledě na to, že organizace, jako je Člověk v tísni, utratí přes dvacet procent z vybrané částky jen na mzdy. Když už nemůžeme Ukrajině pomoci vojensky, dejme jí alespoň šanci se bránit. Na humanitární aktivity přijde čas později.    

Jaké budou následky pro okolní svět, pokud Rusko Ukrajinu obsadí?

Obrovské. Západní politici by si měli uvědomit, že Ukrajina svojí zemědělskou výrobou živí 400 milionů lidí na celém světě. Vyváží obilí do Egypta a celé Asie. Jestli se potvrdí zprávy, že třetina letošní úrody pšenice v Číně kvůli nízkým srážkám nepřežila, nedokážu si ani představit, jaké to bude mít dopady nejen na rozvojové země. A nejen to.

Za poslední roky se Ukrajina neuvěřitelně ekonomicky zvedla. Jenom u nás ve firmě jsme od roku 2016 zvýšili mzdy téměř čtyřnásobně. Dokonce i za koronavirové pandemie měla Ukrajina poloviční deficit státního rozpočtu než Česko. Postavila se tam spousta nových domů, mostů a silnic. Když teď vidím v televizi, jak to Rusové bombardují, je mi z toho zle. Ukrajina je také největší postsovětskou demokracií.

Rok 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, nasměroval většinu tamní společnosti západním směrem. Ti lidé nechtějí žít pod nadvládou Moskvy. Chtějí vstoupit do NATO a Evropské unie. A čím bude na světě více svobodných zemí, tím vyšší bude globální bezpečnost a prosperita.       

Věříte, že se Ukrajina může ruské armádě ubránit?

Pokud Ukrajině pomůžeme, věřím, že zvítězí. Ukrajinci jsou nejbojeschopnější národ v Evropě, což můžeme sami vidět. Všechny ostatní státy by se už na jejich místě rozsypaly. Právě proto se nesmíme tvářit, že se nás to netýká, protože přesně takhle může Rusko příště napadnout i Českou republiku a ve sklepích budeme sedět my. A opět uslyšíme to samé: „Přeci kvůli ČR či Pobaltí nebudeme riskovat jadernou válku“. Stejně jako dnes bude politická elita jen rozhořčena – proto je nutné, aby dnes Ukrajina i za nás vyhrála. Všichni obyvatelé svobodného světa jsou dneska Ukrajinci.

Petr Krogman (49)

  • Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze.
  • Přes dvacet let podniká zejména v oblasti zemědělství a finančnictví. V minulosti například založil a řídil firmu Spojené farmy, která spravovala 20 tisíc hektarů zemědělské půdy.  
  • Na Ukrajině působí od roku 2014. V roce 2018 zde ovládl zemědělskou společnost Agromino, která zaměstnává 800 lidí.
  • V té nyní působí jako většinový vlastník a předseda představenstva.