Švédsko je v NATO. Jeho premiér nechal ve Washingtonu uložit přístupový protokol

Šéf NATO Jens Stoltenberg (uprostřed), turecký prezident Erdoğan (vlevo) a švédský premiér Ulf Kristersson

Šéf NATO Jens Stoltenberg (uprostřed), turecký prezident Erdoğan (vlevo) a švédský premiér Ulf Kristersson Zdroj: Reuters

Švédsko se ve čtvrtek definitivně stalo 32. členem Severoatlantické aliance. Svůj vstup skandinávská země stvrdila slavnostním uložením přístupového protokolu do úschovy amerického ministerstva zahraničí. Poslední formální krok v procesu přijetí učinil švédský premiér Ulf Kristersson, když protokol předal americkému ministrovi zahraničí Antonymu Blinkenovi. Ten připomněl, že Švédsko o vstup do NATO požádalo kvůli ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, a prohlásil, že aliance je nyní silnější než kdykoli dříve.

Americké ministerstvo zahraničí potvrdilo, že byly splněny podmínky přistoupení Švédského království, stanované článkem II Protokolu Severoatlantické smlouvy. Švédský premiér předtím na síti X oznámil, že generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ho formálně informoval, že všichni členové aliance už přijali přístupový protokol a přizval Švédsko k přistoupení k Severoatlantické smlouvě.

Stoltenberg poté vstup Švédska do NATO uvítal jako historickou událost a zdůraznil, že severská země má nyní konečnou záruku bezpečnosti.

Kristersson na slavnostní ceremonii ve Washingtonu ujistil, že jeho země bude „sdílet břemeno, odpovědnost a rizika se svými spojenci“. Švédsko podalo přihlášku do NATO společně s Finskem v důsledku ruské invaze na Ukrajinu předloni na jaře.

Zatímco o Finsko se aliance rozšířila začátkem loňského dubna, vstupu Švédska dlouho bránily Turecko a Maďarsko. Ankara připojení severské země k alianci schválila letos v lednu. Poslední překážka rozšíření pak padla 26. února, když rozšíření aliance o Švédsko schválil po měsících průtahů i maďarský parlament.

Švédsko opouští více než dvousetletou historii neutrality

Švédsko společně s Finskem zachovávalo v rámci Evropy po dlouhou dobu vojenskou neutralitu. Invaze Ruska na Ukrajinu, která začala před dvěma lety v únoru, ale situaci změnila. Švédsko začalo přemýšlet o tom, že bude muset svou obrannou politiku přehodnotit. Zatímco v uplynulých dvaceti letech podporovalo integraci v oblasti obrany jen asi 20 až 30 procent Švédů, už dva měsíce po začátku invaze schvalovala vstup země do Severoatlantické aliance podle médií celá polovina obyvatel této severské země.

Na rozdíl od Finska se ale Švédsko podle analytiků stavělo k možnému vstupu do Severoatlantické aliance zdráhavěji. Švédská středolevá vláda, která byla ohledně možného členství země v NATO sama rozdělená, nejdříve podle všeho doufala, že se otázce vstupu do aliance vyhne. Záležitost začala brát vážně až ve chvíli, kdy Finsko naznačilo, že se k NATO patrně připojí i bez ohledu na postoj Švédska.

Roli v jisté váhavosti Švédů v této otázce oproti Finsku hraje i zeměpisná poloha. Vzhledem k téměř 1300 kilometrů dlouhé hranici s Ruskem si Finsko bezpečnostní hrozbu ze strany Moskvy bezprostředně stále uvědomuje. Švédsko naopak s Ruskem nehraničí vůbec, jako nárazníková zóna pro ně historicky fungovalo právě Finsko. Jak se v Helsinkách žertem říká, Švédsko po staletí ve válkách bojovalo do posledního Fina.

Oficiální politiku vojenské neutrality si Švédsko uchovávalo od konce napoleonských válek, a zvláště pak v minulém století během první a druhé světové války. Země s nikým bezprostředně nebojovala od švédsko-norské války v roce 1814. V 90. letech 20. století byla její politika neutrality pozměněna na vojenskou neangažovanost s cílem umožnit neutralitu v případě války.