Válka na Ukrajině ohrožuje čínský růst i velkolepý železniční plán Pekingu

Čínský prezident Si Ťin-pching odmítl odsoudit invazi na Ukrajině, kterou nařídil jeho ruský protějšek Vladimir Putin.

Čínský prezident Si Ťin-pching odmítl odsoudit invazi na Ukrajině, kterou nařídil jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Zdroj: ctk

Přeprava zboží z Číny do Evropy po železnici nabyla v  poslední dob na důležitosti, její další rozmach je ale v ohrožení.
Nákladní vlak z  Číny jezdil i do Kyjeva.
Na Čínu dopadá i zdražování zemědělských komodit, hlavně pšenice a sojových bobů.
Na Čínu dopadá i zdražování zemědělských komodit, hlavně pšenice a sojových bobů.
Čína je výtznamným odběratelem ukrajinské kukuřice.
6
Fotogalerie

Na Západě panují obavy, že by Čína mohla Rusku hodit záchranné lano a oslabit tak dopady sankcí za útok na Ukrajinu. Je však pravděpodobné, že Peking se přes deklarovanou podporu Moskvy vývoje ve východní Evropě potichu bojí. Válka ohrožuje jeho export a na čínskou ekonomiku dopadají i drahá ropa a vysoké ceny zemědělských komodit. Rozplývá se i plán na posílení železničního spojení do Evropy.  

Čína ruský útok na Ukrajinu dosud neodsoudila a zdráhá se ho označit za invazi. Krátce před ní Peking a Moskva deklarovaly hluboké strategické přátelství, které má vybalancovat „zhoubný“ globální vliv Spojených států. „Přátelství mezi dvěma státy nemá žádné limity, neexistují žádné zapovězené oblasti spolupráce,“ uvedly. V médiích se dokonce spekuluje, že Čína o ruských plánech alespoň částečně věděla a kvůli olympiádě ovlivnila načasování vpádu na Ukrajinu.

Obava ze ztráty přístupu na Západ

Existuje řada náznaků, že pod diplomatickým povrchem není loajalita Pekingu ke Kremlu zdaleka tak pevná a válka mu nevyhovuje. Čínský ministr zahraničí Wang I v pondělí nabídl pomoc s vyjednáváním o míru a naznačil, že země už nějaké kroky v tomto směru podnikla.

Ostatně krátce po vypuknutí konfliktu překvapila svět zpráva, že některé čínské banky přestaly financovat obchody s ruskými surovinami. Odborníci proto míní, že spíše než neomezenou podporu Ruska lze od Číny čekat opatrné balancování, aby nepřišla o přístup na západní lukrativní trhy a k mezinárodnímu finančnímu systému. 

„Všichni víme, že Čína drží největší devizové rezervy na světě a mezi nimi dominuje dolar,“ řekl al-Džazíře Čcheng-Jün Tsang, expert na finance z tchajwanské Národní univerzity Chengchi. „Čína je také silně závislá na systému SWIFT. Tyto skutečnosti ji mohou vést k obezřetnému chování, pokud jde o poskytnutí financování Rusku, protože ohrozit vlastní schopnost obchodovat v dolarech by nebyl dobrý nápad,“ dodal.

Drahá ropa brzdí hospodářský růst

Rizika pro Čínu navíc s délkou konfliktu stoupají. Jedním z nich je dramatický růst cen ropy, který by mohl jejímu největšímu světovému dovozci znemožnit dosažení hospodářského cíle na tento rok. Drahá surovina může mít dopad jak na domácí spotřebu, tak na zisky čínských výrobců i omezení poptávky po čínském exportu v důsledku hospodářského útlumu na Západě. Banka Barclays už odhadla, že energetický šok může ukrojit z čínského ekonomického růstu až půl procenta. Aby Čína dostála plánu růstu HDP o 5,5 procenta, bude podle ní muset přijít s dalšími stimuly.

Navíc se hovoří o tom, že vláda bude muset sáhnout rafineriím na zisky a regulovat ceny ropných produktů pro spotřebitele. Je sice možné, že Peking v době nízkého zájmu o ruskou ropu může získat surovinu od válčícího souseda levněji, ale to nejspíš nepokryje zvýšené náklady na import odjinud. V této souvislosti agentura Reuters napsala, že čínské rafinerie platí za ruské dodávky alternativními cestami, aby se vyhnuly sankcím, ale je to pro ně náročné.

Konec eurasijského železničního snu

Pro čínský export představuje ohrožení i samotný konflikt. Vzhledem k problémům s globálními dodavatelskými řetězci se loni zvýšil zájem o přesun zboží z Asie vlakem. Klíčové železniční spojení sice nevede přes Ukrajinu, ale vzhledem k vývoji se nedá zaručit ani stabilita Ruska a Běloruska.

„Pokud ukrajinská krize zastaví nákladní vlakovou dopravu mezi Čínou a EU nebo ji zpomalí, bude to mít nepříznivý dopad na vzájemný obchod,“ řekl Reuters ekonom Tchien Jün.

Válka navíc maří další rozmach této tratě, který měl být důležitou součástí čínské Nové hedvábné stezky. Ještě na olympiádě spolu polský prezident Andrzej Duda se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem řešili, jak z Polska díky železnici udělají bránu asijské země do Evropy. Nyní však bude Varšava těžko ochotná podporovat projekt, ve kterém hrají velkou roli Moskva a Minsk.

Ohrožený vývoz kukuřice do Číny

Na Peking, který je velkým dovozcem zemědělských komodit, dopadne i růst jejich cen vyvolaný válkou. V Číně přitom v poslední době rychle stoupá spotřeba a dovoz pšenice, jejíž cena se nyní zvedá nejvíce. Země navíc dováží kukuřici přímo z Ukrajiny, bere od ní zhruba třetinu vývozu této obilniny. Pokud válka brzy neskončí, bude si muset za tento výpadek najít náhradu.

„Jakékoli přerušení dodávek z Ukrajiny do Číny by nepochybně vytvořilo inflační tlaky,“ podotkl podle CNBC Stephen Olson z think-tanku Hinrich Foundation zaměřeného na obchod. Čína je také silně závislá na dovozu sójových bobů. Ty v poslední době zdražují v důsledku obavy z delšího nedostatku ukrajinského slunečnicového oleje na trhu a hledání náhrady za něj.

Snaha Ruska roztrhnout či spolknout Ukrajinu je pro Peking citlivá i z politického pohledu. Pokud podpoří separatistické tendence na Ukrajině, může se jí to jako bumerang vrátit v otázce Tchaj-wanu, který považuje za součást čínského území. A to v době, kdy se Litva odvážila otevřít v zemi tchajwanské velvyslanectví a mohla by tak vyvolat dominový efekt.

Video placeholde
Ruští oligarchové: Kdo je Putinovi nejblíže? • Videohub