Praha otevře debatu o mrakodrapech. Nová místa pro ně chce mít do roku 2027, říká náměstek Hlaváček
- Podle náměstka primátora hlavního města Prahy pro územní rozvoj Petra Hlaváčka se nově schválený Metropolitní plán bude mírně upravovat.
- Architekt a politik v rozhovoru pro pořad FLOW vysvětluje, ve kterých lokalitách by mohly vyrůst nové výškové budovy a jakými pravidly by se mohla řídit jejich výstavba.
- Popisuje také masivní růst pražské aglomerace, která v budoucnu pojme až čtyři miliony lidí.
V Praze začne od září platit nový Metropolitní plán, který přinese jednodušší povolování staveb a potenciál pro vznik až 350 tisíc nových bytů. Jedním z nejvýbušnějších témat během jeho čtrnáctileté přípravy byly výškové budovy, kde muselo město ubrat na metrech v některých částech. Podle Petra Hlaváčka je ale současná podoba plánu jen začátek a město hodlá aktivně vyhledávat další místa, kde se bude stavět do výšky.
„Předpokládáme, že by mohla probíhat jedna specializovaná změna Metropolitního plánu, která by vyhledávala plochy vhodné pro výškové budovy. Vidím to v průběhu roku 2027,“ říká Hlaváček v pořadu FLOW s tím, že nová výstavba by byla striktně podmíněna architektonickými soutěžemi, tak, jak to funguje v zahraničí.
Výškové budovy jsou jako koření
V současném návrhu Metropolitního plánu je pevný limit 100 metrů. Lokalit, kde mohou vyrůst budovy o výšce 70 až 100 metrů, je v Praze několik. Podle Hlaváčka se však nabízí prověřit další území, zejména na okrajích města nebo u významných dopravních uzlů.
„Nejzajímavější je východ města, Zahradní Město, Praha 9, ale i lokality na jihu směrem na Brno. Podobný systém zvolila Vídeň v okrajových částech. Výškové budovy jsou tak trochu jako koření v gastronomii – nesmíte to přehnat,“ přirovnává Hlaváček, který upozorňuje, že hlavní je zachovat správný ráz města. Podmínkou pro developery proto bude to, že budova musí přinést hodnotu i svému okolí. „Ty vysoké domy musí mít nějakou veřejnou vybavenost, sportovní zázemí nebo služby, aby to společnost přijala,“ doplňuje náměstek.
Region pro čtyři miliony lidí
Praha se podle Hlaváčka musí začít chovat jako velký evropský region. Současných 1,3 milionu obyvatel se v horizontu padesáti let vyšplhá ke dvěma milionům, a pokud započteme i prstenec Středočeského kraje, půjde o aglomeraci pro bezmála čtyři miliony lidí.
Zvýšené hustoty zalidnění se ale Hlaváček nebojí a dává za příklad francouzskou metropoli. „Paříž má hustotu asi 210 obyvatel na hektar a všichni ji obdivují, jak se tam zdravě žije, jezdí na kole a je tam dostatek zeleně. Praha má dnes v zastavěném území pouhých 56 obyvatel na hektar,“ srovnává. Město se proto bude muset transformovat zevnitř a proměnit současné brownfieldy. Mezi území, která se v Praze změní od základu, budou v příštích dvaceti letech patřit Bubny-Zátory a Nákladové nádraží Žižkov.
Bez železnice pod městem Praha narazí
Aby metropole takový nápor zvládla, klíčová bude technická a dopravní infrastruktura. Nová linka metra D, jejíž reálné otevření Hlaváček odhaduje na rok 2033, uleví hlavně přetížené Praze 4. Skutečným game changerem pro celou aglomeraci však bude podle Hlaváčka plánovaná železnice pod městem. „Pokud se nepodaří mít tuto síť ve 40. letech rozestavěnou a částečně funkční, bude to významný limit rozvoje Prahy,“ varuje Hlaváček. Cílem je, aby tisíce Středočechů, kteří dnes dojíždějí auty, přesedly do vlaků.
Jak bude vypadat život v Praze za dvacet let? Kam se v metropoli vyplatí investovat do nemovitostí a jak se změní doprava v centru? I tato témata jsme probrali v rozhovoru pro pořad FLOW. Podívejte se na video v textu.
