Červnová inflace potěšila, ale důvod ke změně kurzu měnové politiky nedává

ČNB

ČNB Zdroj: Grafika e15

Jan Vejmělek
Diskuze (0)
  • Červnová inflace klesla na 1,5 procenta, ale jeden detail kazí radost z čísel. 
  • Trh věří v pokles inflace jen napůl a dál počítá s dalším zvýšením sazeb. 
  • Proč červnové rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb nemuselo být chybou? 

Červnová inflace na první pohled působí potěšujícím dojmem. Meziročně zpomalila na 1,5 procenta, tedy znatelně pod cílová dvě procenta. Oproti květnovým 2,1 procenta jde o výrazný posun. Meziměsíčně ceny dokonce klesly o 0,3 procenta, zejména vlivem levnějších pohonných hmot. Takto nízké číslo jsme přitom na trhu ještě před několika týdny nečekali. 

Interpretace je ale méně přímočará, než se nabízí. Finanční trh sice na nižší hodnotu reagoval bezprostředním poklesem tržních sazeb zhruba o pět bazických bodů, zároveň však v cenách stále drží možnost jejich dalšího zvýšení do konce roku. Jinými slovy, jednorázově příznivé číslo samo o sobě příběh nemění. Spíše ukazuje, jak citlivý je současný inflační vývoj na externí faktory. 

Ropa pomohla

Hlavní důvod poklesu inflace je zřejmý při pohledu na její strukturu. Ten je z velké části dán vývojem cen ropy, respektive uklidněním situace na Blízkém východě a s tím souvisejícím zlevněním pohonných hmot. Roli sehrály i klesající ceny potravin. Pomohly také administrativní zásahy, jako je zastropování cen či snížení spotřebních daní. Jde o faktory, na které měnová politika nemá přímý vliv a které mohou mít navíc pouze dočasný charakter. Pokud by se situace na komoditních trzích znovu vyostřila, efekt se může rychle otočit. 

Pro centrální banku je proto podstatnější jádrová inflace, tedy cenový vývoj očištěný o volatilní položky. Ten odráží domácí poptávku – a ta zůstává překvapivě odolná. Maloobchod, služby i průmysl zatím ukazují, že ekonomika ropný šok vstřebává bez výraznějších ztrát. Silná zůstává mzdová dynamika a letošní rok se vyznačuje i vysokou úvěrovou aktivitou napříč segmenty. Z pohledu inflace je přitom klíčové, že relativně svižně rostou zejména spotřebitelské úvěry, což signalizuje trvající ochotu domácností utrácet. 

ČNB se zajistila

Z tohoto úhlu pohledu se červnové rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb nejeví jako chyba. Naopak, mírně restriktivní nastavení měnové politiky – tedy sazby nad neutrální úrovní v kombinaci se silnější korunou – odpovídá stále relativně silným domácím fundamentům. Centrální banka tím zároveň vytváří pojistku pro případ, že by se inflační tlaky v jádrové složce ukázaly jako trvalejší. 

Červnová inflace tak sice uklidňuje, ale konec inflačního příběhu rozhodně neindikuje. Spíše potvrzuje, že pro další kroky měnové politiky bude rozhodující vývoj jádrové inflace a domácí poptávky. V Komerční bance nyní další růst sazeb ČNB nečekáme, zároveň však nevidíme prostor ani pro jejich rychlé snižování. Měnová politika tak zůstane zřejmě delší dobu vyčkávací. 

Začít diskuzi

Články z jiných titulů