Opusťme iluzi, že vláda může kompenzovat inflaci všem, bilancuje Rusnok

Video placeholde
Očima guvernéra: Měla by padnout iluze, že vláda může kompenzovat dopady inflace všem, říká Rusnok
Odcházející guvernér ČNB Jiří Rusnok se ohradil v rozhovoru pro E15 vůči názorům ekonoma Jana Švejnara.
3
Fotogalerie

Názor, že zvyšování úrokových sazeb centrální bankou sehrálo důležitou roli v prudkém nárůstu inflace v Česku, je pomýlený. V pořadu deníku E15 Očima guvernéra to řekl končící šéf České národní banky Jiří Rusnok. Rovněž se ohradil proti snahám kompenzovat občanům i podnikatelské sféře veškeré negativní dopady způsobené rychlým růstem cen.

„Skutečně by měla padnout demagogie, falešná iluze o tom, že vláda může vykompenzovat všem téměř vše. Že inflace projde a nic moc nepocítíme, protože nám to vykompenzuje vláda. To je naprosto scestná myšlenka,“ řekl Rusnok.

Dodal, že takové kroky by vedly k rozvratu veřejných financí, a navíc by přes spotřebitelskou poptávku dále podporovaly růst cen v ekonomice. „To by v konečném důsledku stálo ještě více peněz všechny ve společnosti. Zejména pak ty chudší.“

„Celkově ve společnosti dostane zásah zejména v posledních letech převládající filozofie, že míra blahobytu je lidským právem. To se obávám je iluze a velmi falešná iluze,“ uvedl dále. 

V květnu meziroční míra inflace dosáhla 16 procent, což bylo nejvíce od roku 1993. O měsíc dříve to bylo 14,2 procenta. Růst spotřebitelských cen se tak ještě více vzdálil dvouprocentnímu cíli ČNB. Ceny žene nahoru kombinace nákladového šoku, mimo jiné v souvislosti s narušením globálních dodavatelských řetězců a válkou na Ukrajině, silné domácí poptávky a také rostoucí inflační očekávání firem i domácností.

Rusnok však zároveň poznamenal, že si uvědomuje, že situace je mimořádná a tak by pomoc vlády měla směřovat zejména lidem, na jejichž sociální situaci se dvouciferná inflace podepisuje nejvíce. Je podle jeho názoru naivní si myslet, že vláda to může ustát tím, že řekne: „Ono se to nějak vstřebá. Nebudeme nic dělat, protože bojujeme s inflací.“ 

„Příspěvky a podpory jsou potřeba pro ty nejpotřebnější. Samozřejmě že takové kroky oddalují přizpůsobení ekonomiky, protože přidávají do poptávky novou energii. Ale jde o proporce,“ uvedl Rusnok. Komplikovanější je pak podle něj situace u firem a podniků, protože je tam složitější určit, komu pomoci.

Centrální bankéř a například v letech 2013 až 2014 předseda vlády končí v čele ČNB po šesti letech. Na postu ho nahradí Aleš Michl. Rusnok přiznal, že ho jméno nástupce překvapilo. „V tom smyslu, že mezi uvažovanými kandidáty původně zmiňován nebyl,“ řekl.

Právě Michl v posledních dvanácti měsících společně s dalším radním Oldřichem Dědkem ani jednou nehlasoval pro zvýšení úrokových sazeb. Oba byli v menšině vůči ostatním pěti radním, včetně guvernéra Rusnoka. Klíčová míra, takzvaná dvoutýdenní repo sazba, se od loňského června vyšplhala z 0,25 procenta až na současných sedm procent.

Razantním zvyšováním sazeb, které jsou klíčovým nástrojem měnové politiky, se ČNB snaží tlumit silné inflační tlaky v tuzemské ekonomice. Vyšší sazby však působí se zpožděním, obvykle se uvádí horizont jednoho až jednoho a půl roku.

Michl a někteří další ekonomové však tvrdí, že ceny rostou kvůli faktorům na straně nabídky, mimo jiné kvůli prudkému růstu cen energií v reakci na válku na Ukrajině, a tak růst sazeb nedává smysl. Ještě dále zašel profesor ekonomie Jan Švejnar. Dle jeho názoru se o vysokou inflaci významně „zasloužila“ ČNB svou politikou zvyšování úrokových sazeb. 

„Takže když si vezmeme jádrovou inflaci, tak tam jsme se pohybovali v tandemu s ostatními zeměmi v Evropě a od podzimu, kdy Česká národní banka začala tak razantně rétoricky mluvit o nebezpečí inflace a tak agresivně zvyšovat úrokové sazby, se naše jádrová inflace odpojila od těch ostatních a začala se zvyšovat a teď je už řadu měsíců na nejvyšší úrovni v Evropě,“ řekl Švejnar například v letošním červnu v rozhovoru pro Český rozhlas.

Rusnok však s těmito slovy nesouhlasí: „Nejsem profesor ekonomie a nejsem věhlasný měnový teoretik, ale z toho, co poslouchám, mluvím s lidmi, kteří tomu rozumějí více než já, tak je evidentní, že hypotéza o tom, že zvyšování úrokových sazeb stimuluje inflaci, je naprosto pomýlená. Je to teorie, která nesedí.“ A připomenul, že podobné teorie zastává například turecký prezident Tayyip Erdoğan.