Obraz politiky Bílého domu se půl roku po inauguraci prezidenta zužuje na poziční válku, kterou vyvolal nekončící skandál kolem údajného ruského vměšování do loňských voleb. Prezident je ohrožen a sám to intenzivně cítí, shodují se politologové. V hluku ruské aféry ale zanikají obavy z dlouhodobějších problémů: země je půl roku po nástupu prezidenta rozdělená víc než před volbami a alternativa chybí. Největším soupeřem Donalda Trumpa na politické scéně je impeachment, nikoli demokratická opozice.
Přestože se označuje za nejúspěšnějšího prezidenta v dějinách, v realizaci volebních slibů Trump nepokročil. Zrušení reformy zdravotního pojištění Trumpova předchůdce Baracka Obamy ztroskotalo v Senátu, daňová reforma je v nedohlednu, imigrační restrikce blokují soudy, ani rázné odmítnutí klimatické dohody už zřejmě neplatí.
V Senátu marně čeká na schválení 150 Trumpových personálních nominací, Kongres kroky Bílého domu fakticky sabotuje. Brzdou přitom nejsou jen menšinoví demokraté, ale hlavně liberální a konzervativní republikánský disent. Podle kritiků tak tristní bilanci půl roku po zvolení žádný z poválečných prezidentů neměl.
Přesto Trumpova veřejná podpora výrazněji neklesá. Pětačtyřicátého prezidenta USA půl roku po inauguraci většina Američanů odmítá, počet jeho stoupenců je ale poměrně stabilní. Souhrnný index průzkumů publikovaný serverem RealClearPolitics v období od ledna do července kolísá s občasnými výkyvy kolem 40 procent.
Menšinová byla Trumpova podpora statisticky i během voleb. Vývoj potvrzuje, že jeho zvolení bylo projevem vzdoru vůči politice tehdejších vládních kruhů, který nevymizel. Rozdělení země trvá.
Republikánští komentátoři televize Fox News tvrdí, že ve státech, jež rozhodly o Trumpově překvapivém vítězství v loňských volbách, ruská aféra otřásající Bílým domem a Kongresem není žádné téma. V parlamentu se zdráhají kritizovat prezidenta i republikánští poslanci a senátoři, kteří s jeho postoji nesouhlasí.
Odvolávají se přitom na nálady ve svých volebních okrscích, v nichž podpora Trumpovi neochabuje. Kampaň liberálních médií a demokratických politiků kolem údajného ruského vměšování do voleb je podle konzervativních komentátorů krmě připravená ze stejných přísad, jimiž v minulosti kořenila svou politiku liberální smetánka ve Washingtonu.
Demokratická strana se snaží mobilizovat stoupence pro kongresové volby v příštím roce, ucelený politický program ale nenabízí. V obrodě strany se angažují proudy, které způsobily její krizi. Stratégové demokratů se přou, kde najít nové tváře - na umírněné levici schopné oslovit středové voliče či mezi "socialisty 21. století" Bernieho Sanderse, mezi nepolitickými nováčky bez nálepky establishmentu nebo v řadách technokratických matadorů.
V médiích se objevují předpovědi apokalyptického konce, protože prezident po pokořující porážce demokratů ochromil i šokované republikánské struktury. "Nixon, Trump a jak končí prezidentský mandát," nadepsal nedávno mnohoznačně svůj komentář časopis New York Magazine připomínající rezignaci někdejší hlavy státu Richarda Nixona v roce 1974.
Ozývají se ale i optimisté. kteří v politickém chaosu tuší zrod nové éry. Po Trumpově pádu prý přijdou nezávislí intelektuálové nezatížení unavenými dogmaty polarizované minulosti. " Až ten blahý den přijde, dvojvládí dusící americkou politiku bezmála dvě století konečně skončí. A Washington možná začne zase fungovat," napsal v listu The Washington Post Charles Scarborough, komentátor televize NBC a bývalý republikánský poslanec.
