Ať alianční země NATO do ledna zvýší výdaje na obranu, žádá Trump | E15.cz

Ať alianční země NATO do ledna zvýší výdaje na obranu, žádá Trump

Ať alianční země NATO do ledna zvýší výdaje na obranu, žádá Trump
Donald Trump
• 
ZDROJ: Profimedia

ČTK

Americký prezident Donald Trump dnes přímo na jednání šéfů států a vlád NATO s prezidenty Ukrajiny a Gruzie nečekaně vznesl požadavek, aby alianční země už do ledna příštího roku zvýšily své obranné výdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu, ač dosavadním cílem byl rok 2024.

Německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž zemi Trump nejvíce kritizuje, se k lednové lhůtě nevyjádřila, řekla jen, že o požadavku zvýšit co nejdříve armádní výdaje se diskutuje už měsíce. "Dali jsme jasně najevo, že k tomu směrujeme," uvedla kancléřka. Trump následně na závěrečné tiskové konferenci prohlásil, že byl během jednání neústupný, nicméně NATO je podle něj nyní silnější než před dvěma dny.

Trump podle dobře informovaného zdroje spojencům pohrozil, že pokud do ledna všichni nenavýší své výdaje na obranu na kýžená dvě procenta, "nastane peklo". Podle jiného diplomata následně německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala k jednání jen lídrů 29 členských zemí doprovázených jedním ministrem, "aby se nehádali před partnery" z nečlenských států.

Trump: Není fér, že chráníme Evropu před Ruskem, když spolu mezitím obchodují

Trump již ráno na twitteru zopakoval svou představu, že spojenci by na obranu měli perspektivně vydávat dokonce čtyři procenta HDP. Podle diplomatických informací ČTK a Českého rozhlasu Trump ale před spojenci z NATO nehovořil přímo o možnosti odchodu Spojených států z aliance, pohrozil prý jen blíže neurčeným "jednostranným postupem".

Na tiskové konferenci po jednání si pak americký prezident pochvaloval "velmi úspěšný summit", který ukázal velkou jednotu. "Byly to skutečně fantastické dva dny. Ano, po určitou krátkou chvíli to bylo trochu tvrdé," podotkl. Spojené státy jsou podle Trumpa alianci oddány a není třeba, aby jeho země NATO opouštěla, ačkoliv on má jako prezident možnost o takovém kroku rozhodnout.

Partnerům v jednací místnosti prý Trump řekl, že by byl "velmi nespokojený", kdyby státy své obranné výdaje podstatným způsobem nenavýšily. "USA platily obrovské částky, asi 90 procent nákladů NATO, nyní ostatní země začnou zvyšovat své příspěvky," prohlásil Trump.

Trump: Mým konkurentem je Putin, neměl by být ale hrozbou pro EU. Od toho je NATO

Už v roce 2014 se na summitu ve Walesu spojenci dohodli, že do roku 2024 dostanou své obranné výdaje na dvě procenta HDP, letos by se na tuto hranici mělo podle aliančních údajů dostat osm zemí. Česko mezi nimi není, vynakládá okolo jednoho procenta.

Francie po jednání v Bruselu potvrdila, že zvýší své výdaje na obranu na dvě procenta HDP do roku 2024. Podle prezidenta Emmanuela Macrona je soudržnost NATO možná jedině tehdy, když členské země ponesou finanční břímě spravedlivě. Macron zároveň popřel, že by se špičky aliance na schůzce dohodly na zvýšení výdajů na obranu nad dvě procenta HDP.

Trump podle Macrona dal najevo oddanost Spojených států alianci i přes dříve vyjádřené pochyby. Debata na summitu se nesla v jiném duchu, než by se mohlo zdát z Trumpových kritických tweetů, dodal Macron. Trump podle něj nevyhrožoval, že USA alianci opustí.

Obchodní válka brzdí investice a vede ke světové recesi, míní analytici

Na Trumpova vyjádření během summitu reagoval i Kreml. Podle mluvčího Dmitrije Peskova Trumpova slova o tom, že projekt plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa rozděluje Evropu, neovlivní chystanou pondělní schůzku šéfa Bílého domu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Helsinkách. Trumpův postoj považuje Moskva za pokus přinutit Evropany k nákupu dražšího plynu. Peskov rovněž odmítl Trumpova slova, pronesená ve středu na summitu NATO, o tom, že Německo je "zajatcem" Moskvy kvůli své energetické závislosti. Peskov zdůraznil, že Moskva a Berlín jsou rovnoměrně závislé na sobě navzájem.

Členské státy NATO během druhého dne summitu podpořily svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Severoatlantická aliance rovněž opětovně vyzvala Rusko, aby zvrátilo obsazení Krymského poloostrova. Vyplývá to z prohlášení NATO po jednání s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Českou republiku na summitu zastupovali premiér Andrej Babiš a Jan Hamáček pověřený řízením ministerstva zahraničí.

Autor: ČTK
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!