Atény viní Rakousko, že vrací už i Syřany. Dosud měli azyl prakticky jistý

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: ctk/ap

Řecké diplomatické zdroje obviňují Rakousko, že vrací už i syrské uprchlíky. U nich přitom doposud kvůli válce v jejich zemi platilo, že mají takřka automatický nárok na azyl. Podle zdrojů z řeckého ministerstva zahraničí, které cituje deník Ethnos, se opatření dotklo 44 Syřanů, kteří jsou nyní zpátky v Chorvatsku. O jejich osudu informovali ministerstvo pracovníci řeckého velvyslanectví v Záhřebu, podle nichž Syřané nebyli s to doložit, že skutečně pocházejí z oblastí, kde se bojuje.

„Tato skutečnost svědčí o stupňujících se přísných opatřeních Rakouska a dalších zemí na 'balkánské trase', které uprchlíky prosévají několika síty a které neustále zavádějí nová kritéria, jež se již neomezují na jejich státní příslušnost,“ napsal Ethnos.

Podle listu uvízlo dalších 14 Syřanů a 124 Iráčanů na makedonsko-srbské hranici proto, že mají jiné starší typy osobních dokladů, než jaké se náhle rozhodly uznávat úřady pěti zemí. O této skupině a důvodech odmítnutí jejich přechodu přes hranice informovali pracovníci Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), kteří jsou přítomní na místě.

Od víkendového zpřísnění kontroly hranice s Řeckem ze strany makedonských úřadů, které přestaly přijímat afghánské běžence, se v severořeckých oblastech začaly hromadit tisíce běženců, které policie začala odvážet od hraniční čáry zpátky do vnitrozemí v autobusech.

Uprchlíci přespávají ve vozech či ubytovacích prostorách uvolněných radnicemi měst a vesnic v očekávání, že se hranice zase otevře. Úřady shánějí další místa, jako jsou sportovní areály či bývalé vojenské základny. Jednu takovou pro tisíc osob znovu otevřely u Soluně. Ovšem při frekvenci příjezdu uprchlíků by se takové kapacity měly v zemi otvírat v podstatě jedna až dvě denně.

Řecko jako obrovský hotspot

Řecký tisk bije na poplach. Podle listu To Vima si ale Řekové budou muset začít zvykat, že se jejich země proměňuje ve skutečnosti v cílovou stanici, respektive v jeden obrovský „hotspot“. Tímto pojmem úřady označují registrační střediska pro migranty.

Podle řeckého ministra pro migraci Janise Muzalase uvíznou v zemi kvůli zpřísněným hraničním kontrolám na Balkáně desetitisíce uprchlíků. Soukromé televizi Antenna dnes Muzalas řekl, že už nyní jich je v pohraničí s Makedonií 12 tisíc. „Zítra by to mohlo být 14 tisíc pak 16 tisíc následující den.

Muzalas tvrdil, že i desetitisíce lidí půjde zvládnout. Tento názor ale nesdílejí starostové měst a obcí, na které se vláda v Aténách obrací o pomoc. Jsou vyzýváni k tomu, aby poskytli, co mohou, ovšem zcela bez náležité finanční podpory. Intenzivnější přítomnost cizinců navíc vyvolává u místních obyvatel stále větší nevoli.

Davy běženců se začaly hromadit na náměstích v metropoli Aténách. Podle agentury DPA v aténském přístavu Pireus se jen v posledních třech dnech vylodilo 9000 uprchlíků.