Azylanti nepáchají v Německu více trestných činů než rodilí Němci

Uprchlíci v berlínském registračním centru

Uprchlíci v berlínském registračním centru Zdroj: CTK

Migranti v Německu v prvním čtvrtletí letošního roku spáchali 69 tisíc trestných činů. Vyplývá to z údajů o kriminalitě přistěhovalců, které vůbec poprvé zveřejnil Spolkový kriminální úřad (BKA). Podle ministerstva vnitra ale není zločinnost mezi žadateli o azyl vyšší než mezi Němci. Nadprůměrně jsou ve statistice zastoupeni migranti ze západního Balkánu, Gruzie či Maroka. Naopak kriminalita Syřanů či Iráčanů je poměrně nízká.

Do Německa v loňském roce přišlo téměř 1,1 milionu migrantů. Kriminalisté údaje o zločinnosti mezi nimi ve všech 16 německých spolkových zemích zveřejnili vůbec poprvé. Přímé srovnání s daty z minulých období tak není možné a k dispozici nejsou podle mluvčí BKA zatím ani údaje, které by ukazovaly trestnou činnost německých občanů v prvním čtvrtletí letošního roku. Ministerstvo tak při srovnání vycházelo z údajů za loňský rok.

„Přistěhovalci nepáchají více trestné činnosti než Němci,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra s odkazem na zprávu BKA. Nová data by podle ní měla přispět k „věcné debatě“.

Vzhledem k počtu žadatelů o azyl je mezi pachateli či podezřelými nadprůměrně vysoký počet občanů Srbska a dalších západobalkánských zemí, Gruzie a tří severoafrických států: Maroka, Alžírska a Tuniska. Naopak kriminalita mezi žadateli o azyl ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku je vzhledem k jejich počtu podprůměrná.

V případě překvapivě vysoké zločinnosti občanů Srbska upozorňuje deník Die Welt ale na fakt, že značná část zločinců se srbskými pasy jsou ve skutečnosti obyvatelé Kosova, kteří se podílí na činnosti albánsky hovořících mafií v Německu. Srbsko nadále považuje Kosovo za svou součást, a obyvatelům země tak bez průtahů nabízí své dokumenty totožnosti.

Specifickým problémem je pak podle Die Welt také kriminalita balkánských Romů, která ale není ve statistikách BKA nijak zvlášť oddělena od zločinnosti příslušníků majoritní společnosti konkrétních zemí.

Podle německých konzervativních politiků většina lidí ze států jako Srbsko či Gruzie, kteří nemají šanci v Německu azyl získat, žádosti podávají jen proto, aby v době do jejich vyřízení mohli v Německu pobývat a páchat trestnou činnost.

Obavy Německa, Francie či Itálie z nárůstu kriminality kvůli „nájezdům“ zločineckých skupiny byly podle agentury DPA i za středečním odložením schválení liberalizace vízového styku Evropské unie s Gruzií.

Přes 29 procent všech trestných činů spáchaných od ledna do března žadateli o azyl byly krádeže, 28 procent trestné činy jako podvod, zpronevěra či falšování úředních listin. Zhruba čtvrtina trestných činů spáchaných migranty představuje ublížení na zdraví a zločiny proti osobní svobodě, pod čímž se skrývá například vyhrožování nebo vydírání. Sexuální delikty a vraždy či zabití tvoří pouhé procento všech trestných činů migrantů ve statistice.

Více než polovina všech trestných činů z kategorie ublížení na zdraví či zabití a vražda se odehrála v uprchlických zařízení a v 50 procentech případů měli pachatel a oběť stejnou státní příslušnost. Motivy těchto činů byly podle BKA často etnicko-kulturní a náboženské.