Přesně před rokem zvítězil už pošesté za sebou v běloruských prezidentských volbách Alexandr Lukašenko a udržel se tak v čele země, které vládne nepřetržitě od roku 1994. Běloruská opozice i západní pozorovatelé nicméně označili hlasování za zmanipulované, což vyvolalo vůbec největší občanské protesty, jaké tento autoritářský režim zažil. O dvanáct měsíců později se však zdá, že vládní odpůrci prohráli. Lukašenko je stále prezidentem a zřejmě chystá novou vlnu zatýkání svých kritiků, z nichž většina byla již umlčena.
Právě v souvislosti s výročím voleb, v nichž podle mnohých měla se ziskem až sedmdesáti procent hlasů vyhrát opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská, se očekává, že dojde k dalšímu masovému zátahu proti běloruským disidentům. „Lukašenko chce být na případné demonstrace lépe připraven než v minulém roce,“ řekl americké televizní stanici CNN poradce Cichanouské Franak Viačorka.
Několik událostí z posledních dnů navíc potvrzuje, že se Lukašenkův režim nebojí zakročit ani proti kritikům režimu, kteří pobývají v zahraničí. Běžkyně Kryscina Cimanouská, jež reprezentovala Bělorusko na olympiádě v Tokiu, se minulý týden uchýlila do azylu v Polsku poté, co jí v domovské zemi hrozily represe. Cimanouská se přitom až dosud v politice neangažovala. V nemilost upadla jen kvůli tomu, že si dovolila veřejně kritizovat běloruské sportovní funkcionáře.
Reprezentační trenér a funkcionář ji následně údajně nutili, aby se z japonské metropole předčasně vrátila do vlasti. Přestože se čtyřiadvacetiletá atletka nakonec dostala do bezpečí a nalezla nový domov ve Varšavě, vyjádřila obavy o svoji rodinu, která zůstala v Bělorusku. „Mluvila jsem s rodiči, říkali, že je vše v pořádku. Doufám, že se jim nic zlého nestane,“ řekla Cimanouská po příjezdu do Polska.
Minulé úterý byl v kyjevském parku nalezen oběšený běloruský aktivista Vital Šyšov. Šéf nevládní organizace Běloruský dům na Ukrajině se loni aktivně účastnil protestů proti Lukašenkovi a v posledních měsících pomáhal běloruským politickým uprchlíkům. Zajišťoval jim na Ukrajině ubytování a poskytoval právní a pracovní poradenství. Ukrajinská policie zatím nevyloučila možnost, že Šyšov byl zavražděn.
Ještě dříve se běloruská vláda odhodlala k mnohem odvážnějšímu kroku. V květnu doslova unesla letadlo irské společnosti Ryanair letící z Atén do Vilniusu a donutila je přistát v Minsku, aby mohla zatknout opozičního běloruského novináře Ramana Prataseviče. Ten aktuálně pobývá v domácím vězení.
CNN také ve čtvrtek upozornila na vznik nového obřího areálu u běloruské obce Navakolasava, jenž by mohl být vězeňským táborem pro Lukašenkovy kritiky. Režim totiž od vypuknutí loňských protestů zatkl už desetitisíce lidí a běžné věznice jsou patrně přeplněné. Letos v červenci byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen ke čtrnácti letům vězení i jeden z někdejších uchazečů o prezidentský úřad, opoziční politik, bankéř a filantrop Viktar Babaryka.
Ačkoliv Evropská unie uvalila na Bělorusko hospodářské sankce, zatím to podle webu The Conversation nemělo příliš výrazný efekt. Západní postihy vedly pouze k tomu, že vzrostla ekonomická a politická závislost Minsku na Moskvě. Rusko přislíbilo Lukašenkovi půjčku ve výši kolem 32 miliard korun. Pravidelně je zásobuje ropou a zemním plynem. Oba státy též pořádají společná vojenská cvičení.
Opoziční vůdkyně Cichanouská se nedávno sešla ve Washingtonu s americkým prezidentem Joem Bidenem. Přestože Biden vyjádřil jejímu prodemokratickému hnutí podporu, schůzka prý trvala pouze patnáct minut a prezident během ní nenastínil žádné konkrétní plány, jak by Spojené státy mohly běloruským aktivistům pomoci.
Lukašenko tak nerušeně pokračuje v potírání kritických hlasů a nezávislých médií. V posledních týdnech rovněž využívá jako hybridní zbraň proti Evropské unii migranty z Afriky a Blízkého východu, které běloruské bezpečnostní složky nechávají projít do sousední Litvy. Vilnius sice vzápětí začal nelegální uprchlíky posílat zpět, běloruský prezident ovšem ve čtvrtek nařídil „uzavřít každý metr hranice, aby ani noha nemohla vstoupit na běloruské území ze západu a jihu.“
Momentálně se tedy nedá očekávat, že by měl „poslední diktátor v Evropě“ v blízké době padnout. Běloruští disidenti přesto zůstávají optimisty. „Další vlna protestů nepochybně vypukne. Možná ji spustí Lukašenkovy výroky, možná hospodářská situace. Určitě ale přijdou,“ věří Viačorka.
