„Vláda se rozhodla, že Švýcarsko, bude-li toho zapotřebí, přijme opatření nezbytná k tomu, aby zamezilo zneužívání svého území ze strany třetích stran, které by tak chtěly obcházet stávající nebo budoucí sankce mezinárodního společenství,“ upozornila švýcarská vlády v Bernu. Vláda v prohlášení zdůraznila, že si do budoucna „vyhrazuje právo“ vyhlásit vlastní sankce.
Jak by mohli Rusové či jejich obchodní partneři alpskou zemi zneužívat? Protože Švýcarsko je členem Schengenské zóny, de facto aktivně spolupracuje s Evropskou unií například při dodržování zákazu cestování a vydávání víz vybraným ruským občanům z okruhu prezidenta Vladimira Putina. V současné době má Evropská unie na „černé listině“ 51 ruských prominentů. Další potenciálně exponovanou oblastí je obchod se zbraněmi; i ten se Švýcarsko rozhodlo zablokovat, pokud na něm bude mít Rusko účast.
„Je důležité, abychom se rozhodovali samostatně,“ řekl předseda vlády - oficálně prezident Federální rady - Didier Burkhalter v Bernu. „Vláda se domnívá, že je důležité nezavírat žádné dveře vedoucí k dialogu.“ Švýcarsko má v tom směru dobrou pozici i letitou tradici. Kromě toho, že letos předsedá Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, zastupuje napířklad dlouhodobě zájmy Spojených států na Kubě a v Íránu.
Když je však toho třeba, umějí Švýcaři také přitvrdit. Poté, co vlna protestů v únoru odstavila od moci ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, nařídila švýcarská vláda bankám, aby zmrazily majetek patřící jemu a lidem jemu blízkým. V reakci na ruskou invazi na ukrajinský Krym také již švýcarský ministr hospodářství Johann Schneider-Ammann pozastavil veškerá obchodní jednání s Moskvou.
