Americké vládní škrty ohrožují účast Česka na vesmírných misích
Přes oceán začal boj o české vesmírné projekty. S tím, jak USA vstoupily do tzv. shutdownu, tedy do nového fiskálního roku bez schváleného rozpočtu, jsou ohroženy i zdroje pro agenturu NASA. Návrh prezidenta Trumpa snížit její rozpočet o osm miliard dolarů znamená výrazné omezení spolupráce s jejím evropským protějškem, ESA. V seznamu společných misí, které by byly zmraženy, jmenuje ESA hned tři s českou účastí.
Pokud by americké škrty zůstaly v rozpočtu, ovlivněno by teoreticky bylo až devatenáct společných misí. U většiny z nich, až na tři jmenované, dokáže ale ESA zajistit prostředky na jejich pokračování bez účasti USA.
Mezi trojici nejvíce ohrožených misí, které označila sama ESA, patří vesmírná observatoř gravitačních vln LISA, sonda Venus Orbiter EnVision a také největší rentgenová observatoř, jaká kdy byla plánována – NewAthena. Všechny tyto tři projekty mají českou stopu. „Tři mise by v případě schválení návrhu amerického rozpočtu vyžadovaly opatření k obnově. Rozhodnutí dosud nepadla, protože proces na straně USA ještě není finalizován,“ uvedla šéfka vědeckých projektů ESA Carole Mundellová.
Asi nejvýznamnější je z českého pohledu mise EnVision. Vědcům má pomoci pochopit, proč se Venuše, planeta podobná velikostí i složením Zemi, proměnila v extrémně nehostinný svět. Sonda má prozkoumat souvislosti mezi geologickou aktivitou a chemickým složením atmosféry a přispět k pochopení odlišných vývojových cest obou planet.
Financování kosmického výzkumu prostřednictvím ESA funguje tak, že firmy v jednotlivých státech dostávají peníze podle toho, kolik jejich vlády přispívají na projekty agentury. Konsorcium brněnských firem vedených TRL Space už v létě uspělo v tendru a získalo zakázku za 2,6 milionu eur, tedy přibližně 65 milionů korun. Jejím předmětem je vývoj a výroba klíčového přístroje – infračerveného spektrometru VenSpec-H, který bude analyzovat chemické složení atmosféry Venuše.
V rámci mise měla v roce 2031 k planetě letět i symbolická silueta Věstonické Venuše. „Pro nás jde o důležitý milník, který navazuje na dlouhodobé úsilí zapojovat se do evropských vědeckých misí nejen jako dodavatel, ale jako skutečný spoluautor řešení,“ uvedl ředitel TRL Space Petr Kapoun. Zapojeny jsou také vědecké instituce, například Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
Na misi Athena se podílí Astronomický ústav AV ČR, Ústav fyziky atmosféry AV ČR i firma OHB Czechspace. Vědecké ústavy jsou zapojeny i do mise LISA, kde jsou celkové náklady českého podílu odhadovány na 5,3 milionu eur.
Mise Athena (Advanced Telescope for High-Energy Astrophysics) má za cíl od roku 2037 studovat horký a extrémní vesmír – například černé díry, neutronové hvězdy či horké plyny ve vesmírných kupách.
Trojice sond mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) má po startu v roce 2034 detekovat gravitační vlny s nízkou frekvencí generované například spojením superhmotných černých děr, binárních systémů nebo hypotetických exotických objektů.
Do mise jsou zapojeny vědecké instituce, konkrétně Astronomický ústav AV ČR a Fyzikální ústav AV ČR, které budou zodpovídat za vývoj, testování a výrobu mechanismu pro přepínání laserových svazků. Předpokládá se i účast Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, Ústavu termomechaniky AV ČR a také řady českých firem.
