S poklesem dávek na bydlení přijdou lidé až o tisíce korun. Důvodem je vládní rozhodnutí
Říjnový pokles tabulkových částek, takzvaných normativních nákladů na bydlení, které určují výši pomoci od státu, připraví řadu lidí o peníze. Stropy od začátku měsíce snížilo ministerstvo práce a sociálních věcí, opatření začalo platit spolu s novou superdávkou. Ta slučuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti. Dopady na domácnosti sleduje Asociace občanských poraden (AOP) a některé neziskové organizace.
„S přechodem na novou superdávku naše poradny upozorňují na nejistotu dosavadních příjemců příspěvku na bydlení, zda na ni dosáhnou a jaká bude její výše. Nejistota panuje zejména mezi seniory a zranitelnými skupinami, které se obávají, že změna systému povede ke ztrátě podpory nebo ke zhoršení jejich finanční situace,“ říká šéf AOP Hynek Kalvoda.
V Praze a Brně je pokles největší
Důvodem nejasností je právě i pokles normativů na bydlení, k němuž došlo se zavedením superdávky. Tyto stropy každoročně určuje vláda pro nízkopříjmové skupiny obyvatel jako přiměřené výdaje na bydlení v daném místě. Liší se podle počtu osob v domácnosti a velikosti obce.
Pro samostatně žijící lidi v nájmech v Praze a Brně se normativy na bydlení pohybovaly kolem 17 930 korun. Ve městech nad 70 tisíc obyvatel dosahovaly 14 680 a v menších asi 14 200 korun.
S říjnovým začátkem platnosti superdávky jsou ale tyto částky nižší. Pro Prahu a Brno klesly na 10 500 korun, pro větší města na 7490 korun a pro menší na šest tisíc. Pro zranitelné osoby, kam vedle seniorů patří handicapovaní či rodiče malých dětí, jsou však o něco vyšší. V případě obyvatel největších měst činí 13 500, v další kategorii dosahují 9750 a ve třetí 8140 korun.
Odborníci na sociální oblast varovali před příliš nízko nastavenými stropy už dříve, nyní je situace ještě horší. Nejvíce postiženi budou lidé, kteří platí tržní nájmy nebo kvůli špatnému zateplení vydávají více peněz za energie. Podle aktuálních odhadů si mohou pohoršit dokonce až o pět tisíc korun měsíčně. To ale budou spíše extrémy.
„Měsíční výše superdávky bude zhruba o tisíc korun nižší než součet dnešních dávek, které nahrazuje,“ odhaduje Michael Škvrňák ze společnosti PAQ Research. Opačně na tom budou třeba domácnosti s dětmi, kde oba rodiče vydělávají. Tyto rodiny by si měly polepšit v řádu stokorun.
Nízký paušál také pro energie
Kromě normativních nákladů na bydlení od října klesl i takzvaný energetický paušál. Ten slouží pro vyčíslení skutečných nákladů na elektřinu, plyn, tuhá paliva nebo dálkové vytápění a teplou vodu. Výjimku mají nízkopříjmové domácnosti, u nichž se započítávají reálné náklady na energie.
Podle resortu práce se bude při stanovování superdávky vycházet z toho, zda jsou žadatelé zdraví a v produktivním věku. V případě, že jsou výdělečně činní, získají pracovní bonus. Nejvíce zvýhodněny pak budou domácnosti, které se musejí starat o člověka, který už pracovat nemůže.
Propad stávající dávkové pomoci může zasáhnout i rodiny kvůli zániku přídavku na dítě. Nahradí ho takzvané bonusy na potomka a za práci, případně za její hledání, které ale nemusejí přídavek plně kompenzovat.
„Zásadně ohrožené skupiny jsou nízkopříjmoví pracující obecně, samoživitelky s dětmi ve školním věku, osamělí senioři, málo početné domácnosti a osoby v exekuci nebo insolvenci,“ uvádí Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení.
Takzvanou superdávku budou vyplácet úřady práce na základě jedné žádosti místo dosavadních několika. Nově ale bude stát zkoumat a zohledňovat majetkové poměry žadatelů. Pozitivem je rozšíření okruhu takzvaných zranitelných osob s vyšší podporou.
Zjednodušení a zpřehlednění dosavadního složitého systému odborníci vítají. Otázkou ale podle nich je, zda snazší administrace vyváží některé zápory. Zřejmě tím největším je provázání bonusu za práci s životním minimem, které už nyní, po započtení inflace, neodpovídá skutečným příjmům a výdajům domácností.
Motivace hledat si zaměstnání
Podle šéfa resortu práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) prodělá na superdávce zdravý člověk v produktivním věku, který nepracuje. „Dále se pomoc od státu sníží tomu, kdo žije například v Praze s čistým příjmem 55 tisíc korun na domácnost, a přesto pobírá dávkovou podporu,“ řekl už dříve ministr. Změny pocítí i vlastníci několika nemovitostí určených k bydlení nebo ti, kteří mají na účtu více než jeden milion korun.
Problémy ale mohou nastat v případech, kdy lidé do zmíněných kategorií nespadají nebo jsou na jejich hraně. Reforma dávkového systému zároveň definuje takzvanou „sociální nezranitelnost“, kam zahrnuje rodiny s dětmi staršími čtyř let, samoživitele s potomky ve věku nad sedm let, lidi v produktivním věku nebo ty, kteří nejsou zdravotně postižení.
