Bidenova zahraniční politika. Ne vše, co Trump vykonal, musí skončit v zapomnění, říká expert
„Bude to návrat k diplomacii,“ hodnotí americká média dění okolo výběru zahraničního týmu nového prezidenta Joea Bidena. Zatímco Donald Trump dosazoval do důležitých pozic své známé a obchodní partnery, v nové administrativě budou jména osvědčená už za vlády Baracka Obamy. I přes všechny „šílenosti“, které svět Trumpovi vyčítá, by právě zahraniční politika mohla být jediným odvětvím, ve kterém by Biden mohl na svého předchůdce navázat.
„Měli by si dát pozor, aby s vaničkou nevylili i dítě,“ píše na adresu nového zahraničního týmu ve svém sloupku v listu Washington Post Charles A. Kupchan, profesor Georgtownské univerzity. Není sám, kdo v povolebním období upozorňuje na to, že ne vše z posledních čtyř let musí skončit v zapomnění, a to přesto že Biden zjevně zdědil zemi potažmo svět, které vypadaly docela jinak, než když jako viceprezident opouštěl Bílý dům.
I když na první pohled nejsou dva odlišnější vůdci než Trump a Biden a dva odlišnější náhledy na politiku obecně, v něčem může nové vedení pokračovat. Z Bidenova okolí ale prozatím zaznívají spíše hlasy, které se nemohou dočkat toho, až se vše otočí o 180 stupňů. Zazněla i věta, že poslední volební období budou světoví lídři považovat za bláznivý úlet.
Ostatně i Biden ujistil Američany, že Amerika je zpět a také některé reakce ze zahraničí tomuto nadšení odpovídaly. Pařížská starostka Anne Hidalgová například na Twitteru zvolala: Vítej zpátky, Ameriko!. A právě Paříž bude na Bidenově pracovním stole hned v prvních dnech úřadování.
Z prozatímních vyjádření je patrné, že Spojené státy hned od prvních týdnů po inauguraci chtějí znovu hrát roli světového lídra. Chtějí se opět připojit k pařížské dohodě o ochraně klimatu a vrátit se do Světové zdravotnické organizace.
Kromě těchto prvních záchranných kroků na zahraniční partu vedenou nejbližším Bidenovým zahraničním poradcem a budoucím ministrem zahraničí Antony Blinkenem čeká naprostý restart. Pokud dosud z Washingtonu zaznívalo, že na prvním místě jsou právě USA, nově zvolený prezident chce jednoznačně převzít vedení své země i vedení světa.
„Pokud to neudělají Spojené státy, převezme vedoucí pozici jiná země, anebo co hůře, nepostaví se do čela nikdo a zavládne chaos,“ řekl Blinken v rozhovoru pro podcast Intelligence Matters bývalého ředitele CIA Michaela Morella.
Bidenův tým si je podle časopisu Time dobře vědom, že návrat ke starým pořádkům bude pořádná fuška. Vztahy s Čínou jsou nejhorší za posledních padesát let, NATO je slabší než kdy jindy a Severní Korea se stala silnou jadernou velmocí.
Velká krize může být zároveň i velkou příležitostí: „Ve skutečnosti Biden zdědil tu největší možnou šanci na přepracování americké zahraniční politiky od 11. září a možná i od konce studené války,“ píše Time. Podle zdrojů z Bidenova okolí, které časopis cituje, má Biden přesný plán na prvních sto dní ve funkci, na dalších sto dní a tak dále. Postupně se tak bude snažit napravit, co se dá.
Čína a Blízký východ mají být místa, kde je na co navazovat. Republikáni i demokraté se jakžtakž shodují na tom, že válek, které vedli, už bylo na Blízkém východě víc než dost, a také na tom, že se musejí společně bránit rozpínavosti Číny. Očekává se, že Biden bude nadále pokračovat v takzvané obchodní válce s Čínou a Trumpem zavedená cla nezruší.
Trumpova snaha ochránit domácí výrobce a továrny Američanům od prvních dní jeho prezidentování lichotila a jak dál píše v komentáři v deníku Washington Post profesor Kupchan, Biden by sice tento protekcionismus měl zmírnit, ale zároveň by měl své spoluobyvatele přesvědčit o tom, že do budoucna budou ze světového obchodu profitovat nejvíce.
Výraznější změny ale pravděpodobně nakonec přece jen nastanou, protože se počítá s návratem stovek diplomatů, kteří v Asii působili už před Trumpovým obdobím a které se teď nastupující prezident bude snažit využít. S Čínou totiž bude muset navázat pravidelnější komunikaci i na jiné než obchodní úrovni, stejně jako s dalšími asijskými zeměmi – a to kvůli Severní Koreji.
Právě odtamtud může podle varování odborníků přijít první zahraniční hrozba. Sliby o tom, že Severní Korea už nikdy nebude Američany ohrožovat, Trump nesplnil. Jeho vyjednávání – tedy speciální prezidentské summity a „zamilované dopisy“, jak Trump korespondenci obou lídrů označil – bořila vše, na čem dosud Amerika pracovala. Na tom se odborníci shodují. V tom, zda to bylo dobře, či nikoli, se už názory rozcházejí.
