Blokáda zatím Katar nezlomila, napětí však nepolevuje
Pojízdné nákupní košíky praskají ve švech. Rýže, vejce, mléko, zelenina. „Nic takového jsem ještě neviděl,“ cituje portál Doha News jednoho ze zákazníků supermarketu Carrefour. Finanční web Zawya informoval o panických nákupech, sociální sítě se předháněly v záběrech prázdných regálů.
Takové byly první reakce obyvatel emirátu Katar na izolaci, do níž ho před více než měsícem uvrhly společnými silami Saúdská Arábie, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a Egypt. Důvodem měla být katarská podpora terorismu.
Součástí obchodní a dopravní blokády je rovněž požadavek, aby Katar zavřel televizi al-Džazíra, která je mnohým v regionu trnem v oku. Katar tato obvinění odmítá. Morální podpory se mu dostalo přitom z Ameriky, která s ním uzavřela dohodu pro boj s financováním teroristických aktivit.
Ani čtyřdenní jednání amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona v zemích Perského zálivu však řešení krize nepřineslo. Tillerson po včerejším setkání s katarským emírem šajchem Tamimem bin Hamadem Sáním dokonce odmítl odpovídat na otázky novinářů. Jak se ukazuje, nejbohatšímu státu světa, který nemá o peníze nouzi, se rýsuje vážný problém.
Skřípnuté dlouhé prsty
Křečkování v nákupních centrech je logický začátek. Ustal přísun potravin od Saúdů. To jsou ale jen projevy navenek. Horší je to s pnutím, které je skryto pod povrchem.
Namátkou například Exxon Mobile, Titakl a Shell vybudovaly se zapovězeným emirátem největší pole pro těžbu zemního plynu v Perském zálivu. Jejich společný podnik rizikového kapitálu exportuje tuto strategickou surovinu ve zkapalněné podobě do celého světa, monstrózní nákladní lodě míří nejen do Asie, ale třeba také do Velké Británie.
Mimo region utužil Katar majetkové svazky s řadou věhlasných firem planety. Jsou mezi nimi konglomeráty jako Volkswagen, Solarworld, Tiffany, Harrods, Barclays, Deutsche Bank či Credit Suisse. Podíl mají Arabové také v newyorském Empire State Building, jejich prsty sahají i do fotbalového Paris Sant-Germain. Nikdo však nedokáže odhadnout, co se s těmito kontakty stane do budoucna.
Jako vosy na med
Situaci ztěžuje monarchii s necelými 2,5 milionu obyvateli to, že má být neprodyšná nejen ze země, kde sousedí výhradně se Saúdskou Arábií, nýbrž i ze vzduchu a z moře. Jako první oznámily, že přerušují s emirátem letecké spojení, aerolinky jako Etihad, Emirates, Fly Dubai, Gulf Air či Saudia. A nejen to. Země s okamžitou platností zakázaly vstup strojů Qatar Airways na svá domovská letiště. Stejná opatření uvrhli posléze na hříšníka loďaři.
Reakce burz na sebe nedala čekat. Katarský akciový index se výrazně propadl, surovinové burzy po prvotním radostném nádechu vzápětí hlasitě vydechly.
Megaplány a megadluhy
Někteří pozorovatelé vidí v restrikcích snahu vykázat Katar do patřičných mezí. V očích místních vládců si až příliš zadal s kontroverzním Íránem, oběma je vytýkána okatá podpora egyptským Muslimským bratřím nebo Palestinskému Hamasu. Proto onen hospodářský tlak. Skulinami jsou obří katarské tankery s cisternami plnými LNG, které si razí cestu íránskými a ománskými výsostnými vodami – a stejně jako nákladní letouny Qatar Airways vyvážejí důležitý zemní plyn.
Jde ovšem o řádně drahé kroky a ani superbohatý emirát nemá peněz nazbyt. Může za to fakt, že se výrazně zadlužil kvůli megalomanským dopravním projektům a kvůli uspořádání mistrovství světa ve fotbale v roce 2022.
„Pokud napětí potrvá, není vyloučeno, že stoupnou rizikové příplatky na katarské dluhopisy,“ připomíná Eckart Woertz z dunajského Gulf Research Center. V praxi to znamená, že by Katar musel věřitelům nabídnout, bude-li v nouzi, vyšší úroky
Katarci sobě
Pět týdnů trvající napětí nepolevuje. Hrdý emirát čeká utažení šroubů. Dosavadní 13položkový seznam, s kým a s jakými aktivitami má nejlépe ihned skoncovat, dosud ignoroval. Podráždění oponenti zvažují nové sankce. Nemají ani příliš na výběr. Bolestivé pro Katar bude, když z něj stáhnou bankovní vklady, případně se vzdají přísunu katarského zemního plynu. Analytici si však myslí, že až takto se situace hrotit nebude.
Svůj podíl na tom má karta, na niž Katar vsadil – na pocit uraženého patriotismu. Média vyzvala poddané, aby se jednomyslně postavili za 37letého emíra Tamíma ibn Hamada al-Sáního. Kritizovaná al-Džazíra se stala symbolem svobodné novinařiny.
Saúdi a spol se mezitím sešli v Káhiře, aby sed poradili na postupu. Aby se neřeklo, nastínili další sankce, ovšem bez detailů. „Myslím, že tyto státy nemají žádný dlouhodobý plán, co se tohoto konfliktu týče,“ tvrdí analytička Alison Wood z dunajské pobočky Control Risk.
Do Dauhá dorazil mezitím první transport krav. Přicestovaly z Austrálie a USA. Podnikatel Moutaz al-Khayiát, který řídí developerský Power Institutional Holding, se při pohledu na sytou zeleň svých pozemků rozpomněl na farmářské začátky a dostal nápad. Když nemůže skot po moři, poletí vzduchem. „Dorazit mají čtyři tisícovky dojnic, chystá se 60 přeletů,“ napsala agentura Bloomberg. Chybějící ovoce a zeleninu dodá Írán, mléčné výrobky Turecko. My a vyhladovět? Ale kdeže, vzkazují svým protivníkům Katarci. Odezvou je jim skřípění zubů zpoza hranic.