Bratušeková narazila. Výbory ji nepodpořily jako členku Evropské komise

Bývalá slovinská premiérka Alenka Bratušeková

Bývalá slovinská premiérka Alenka Bratušeková Zdroj: ctk/ap

Dva výbory europarlamentu v hlasování odmítly podpořit slovinskou expremiérku Alenku Bratušekovou jako členku a místopředsedkyni budoucí Evropské komise. Proti hlasovalo 112 členů výborů pro životní prostředí a pro průmysl, výzkum a energetiku, pro jen 13. Potřebnou podporu naopak získal Španěl Miguel Arias Cañete, Fin Jyrki Katainen, Brit Jonathan Hill i Francouz Pierre Moscovici.

Bratušeková, která měla v nové Evropské komisi Jeana-Claudea Junckera zastávat post místopředsedkyně pro energetickou unii, byla ve velmi slabé pozici od svého pondělního slyšení před europoslanci. Kritizována byla nejen za velmi slabý výkon a znalost problematiky, ale i za způsob, jakým se do komise v zásadě nominovala sama.

Cañete, který má být komisařem pro klimatickou politiku a energetiku, byl zase kritizován za své údajné propojení s ropnými společnostmi nebo za některé své výroky z minulosti.

Vyměnit, nebo udělat místopředsedu?

Před Junckerem tak stojí otázka, kým rychle v komisi Bratušekovou nahradit a zda z nového slovinského člena týmu udělat opět místopředsedu.

Parlament schvaluje složení Evropské komise jako celku. Podle plánu by měl o Junckerově týmu hlasovat 22. října, aby se nová komise mohla od listopadu ujmout práce. Náhradník za Bratušekovou ale také ještě bude muset absolvovat slyšení před „svými“ výbory. V kuloárech europarlamentu se v souvislosti se slovinským křeslem nejčastěji skloňují dvě jména. Prvním je někdejší novinářka a nyní europoslankyně ze sociálnědemokratické frakce Tanja Fajonová, druhým dosavadní slovinský eurokomisař Janez Potočnik. Pro Junckera bylo při sestavování komise důležité zastoupení žen, s pádem Bratušekové mu jedna ubyla.

Další možností, která v neformálních rozhovorech zazněla dnes večer, je příchod Violety Bulcové, nynější slovinské ministryně bez portfeje.

Bratušeková žádala o opakování slyšení

O tom, že slovinská expremiérka končí, se mluvilo od jejího pondělního slyšení. Bratušeková dnes žádala o možnost si slyšení před výbory europarlamentu zopakovat. Dopoledne se dokonce objevily informace, že se rozhodla „ze soutěže“ odstoupit, to však vzápětí dementovala jak ona sama, tak i Junckerova mluvčí.

Slovinka je stejně jako česká eurokomisařka Věra Jourová součástí evropské liberální frakce ALDE. Jourová však poté, co předala písemné odpovědi na doplňující otázky, poslance čtyř „svých“ výborů přesvědčila a ty ji do komise doporučily.

Ostatní prošli

Hlasování o Bratušekové a jejím španělském kolegovi dnes večer zahájilo sérii rozhodování o komisařích, kteří měli při slyšeních potíže. Tři kandidáti do budoucí Evropské komise, kteří mají mít na starosti hospodářská portfolia, získali podporu příslušných výborů europarlamentu. Místopředsedou Evropské komise pro zaměstnanost, růst, investice a konkurenceschopnost se tak s velkou pravděpodobností stane finský kandidát Jyrki Katainen, komisařem pro finanční stabilitu, finanční služby a kapitálový trh Brit Jonathan Hill a jeho kolegou odpovědným za hospodářské a měnové záležitosti, daně a celní unii někdejší francouzský ministr financí Pierre Moscovici.

Jako první byl odmítnut do EK v roce 2004 Ital Buttiglione
2004
- Prvním a dosud jediným odmítnutým kandidátem do Evropské komise se v říjnu 2004 stal Ital Rocco Buttiglione, kterého výbor EP pro občanské svobody odmítl kvůli jeho názorům na homosexualitu a postavení žen. Buttiglione prohlásil, že homosexualita je hřích a že by ženy měly zůstat u plotny. Hrozícímu neschválení EK předešel předseda komise José Barroso tím, že těsně před hlasováním v plénu EP návrh stáhl. V novém týmu Buttiglioneho nahradil exministr zahraničí Franco Frattini.
- Nevalný posudek měli tehdy také László Kovács z Maďarska, Neelie Kroesová z Nizozemska, Ingrída Údreová z Lotyšska, Mariann Fischerová-Bölová z Dánska a Stavros Dimas z Řecka. Lotyšsko nakonec stejně jako Itálie nominovalo jiného komisaře. Původní lotyšská kandidátka Ingrída Údreová doplatila na nejasné financování své strany, komisařem pro energetiku se nakonec stal Andris Piegbals.
- László Kovács, který při slyšení neuspokojil odbornými znalostmi, nakonec v komisi zůstal, ale dostal jiný rezort - místo energetiky se stal komisařem pro daně a cla.
- Bezprecedentní krize kolem schvalování EK tehdy trvala skoro měsíc a nová EK se ujala úřadu 22. listopadu 2004.
2010
- Zpoždění nabral i nástup dosavadní EK, když v lednu 2010 ještě před koncem slyšení všech uchazečů ve výborech EP stáhlo Bulharsko kandidaturu Rumjany Želevové, která byla od samého začátku své nominace považována za spornou kandidátku.
- V médiích se objevila obvinění z napojení jejího manžela na organizovaný zločin. Želevová nepřesvědčila ani při vystoupení před poslanci EP, kde ji řada zákonodárců kritizovala nejen kvůli nekompetentnosti, ale hlavně kvůli majetkovému přiznání. Bulharka čelila obvinění, že ještě v době, kdy působila jako ministryně zahraničí, vlastnila firmu Global Consult, což by bylo protizákonné. Tato obvinění se sice neprokázala, ale ani to nevedlo ke snížení tlaku na její odstoupení.
- Bulharsko nakonec vyslalo do Barrosova týmu tehdejší viceprezidentku Světové banky Kristalinu Georgievovou, čímž se cesta ke schválení Evropské komise definitivně otevřela.
- Současná EK se ujala úřadu 10. února 2010.