Eurozóna, tedy země používající euro jako platidlo, a potažmo celá Evropská unie nyní řeší, jak zajistit Aténám urychlenou finanční pomoc na dobu před dohotovením dlouhodobého záchranného programu. Vyplývá to z pondělní dohody s Řeckem o poskytnutí třetího záchranného balíku úvěrové pomoci této balkánské zemi na dobu tří let výměnou za výrazná úsporná opatření a strukturální reformy.
Předpokládaná spěšná pomoc v objemu kolem 13 miliard eur (352 miliard korun) by měla Aténám umožnit pokrytí nejbližších finančních závazků, respektive zahraničních dluhů, a znovuotevření bank.
Krátkodobá půjčka ze staršího evropského nástroje známého jako EFSM se jeví finančním odborníkům jako nejschůdnější, protože peníze jsou prakticky okamžitě dostupné. Objevila se ale už i kritika, že použití EFSM takovýmto způsobem by porušilo pravidla unie, protože i tyto mají být součástí širší dohody o pomoci, a to „v kontextu“ společného programu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), upozorňuje server Open Europe.
Za půjčky z EFSM ručí všechny státy evropské osmadvacítky v poměru, který odpovídá jejich příspěvku do rozpočtu EU. Česko, které tak má ručit za 1,13 procenta výše případné půjčky, ale půjčovat přímo nic nebude.
Český premiér Bohuslav Sobotka a ministr financí Andrej Babiš dnes dali svým evropským kolegům v Bruselu jednoznačně najevo, že si řešení prostřednictvím EFSM nepřejí. Kritický byl veřejně také britský ministr financí George Osborne.
Podle Babiše nesouhlasí i další vedoucí činitelé zemí stojících mimo eurozónu. Španělský ministr financí Luis de Guindos podle agentury AFP upřesnil, že výhrady mají Švédsko a Dánsko, ale také Německo, které je klíčovou součástí skupiny 19 zemí sdílejících euro.
O pomoci prostřednictvím EFSM mohou země EU rozhodovat takzvanou kvalifikovanou většinou, tedy převahou nejméně 15 zemí zastupujících 65 procent unijního obyvatelstva.