„Dramatické zhoršení udržitelnosti dluhu (Řecka) ukazuje na potřebu zmírnění dluhové zátěže v rozsahu, který bude muset výrazně překonat to, co se dosud zvažovalo a co navrhuje (Evropský stabilizační mechanismus) ESM,“ píše se ve studii. Ta byla v pondělí zaslána členským zemí eurozóny, které se jen krátce předtím předběžně dohodly na třetím záchranném programu pro Řecko. Šéfka MMF Christine Lagardeová a další účastníci víkendových jednání v Bruselu o obsahu studie podle Reuters věděli ještě před konečnou dohodou.
Evropské země by podle studie měly Řecku poskytnout třicetiletý odklad splácení dluhů a radikálně prodloužit dobu splatnosti půjček. V opačném případě by musely každoročně provádět přímé převody peněz do řeckého rozpočtu nebo přistoupit na výrazné seškrtání dluhů, uvádí studie. Reuters neuvádí, zda studie navrhuje i restrukturalizaci dluhů, které má Řecko vůči MMF. Tyto dluhy dosahují zhruba 20 miliard eur.
Také Evropská komise v dokumentu, který připravila pro krizové víkendové zasedání euroskupiny k Řecku, konstatovala, že udržitelnost dluhu Řecka se v poslední době podstatně zhoršila a bude zřejmě nutné ji obnovit odkladem splátek. Příčinou takového vývoje jsou zejména kroky nové, krajně levicové vlády.
Schopnost země splácet se podstatně zhoršila
Zatímco ve zprávě z loňského dubna komise označila dluh Řecka za udržitelný, nyní konstatovala, že od konce loňského roku, nejprve kvůli výraznému oslabení vůle k reformám a poté po jejich zastavení novou vládou, se schopnost země splácet dluhy podstatně zhoršila. V posledních týdnech se pak toto zhoršení ještě prohloubilo v důsledku neuhrazení splátky MMF, vypršení záchranného programu a zavedenému omezení pohybu kapitálu.
Komise proto navrhla „velmi podstatnou reprofilaci“, tedy výrazné prodloužení termínů splatnosti, další odklad splatnosti úroků a jistiny a poskytnutí co nejvýhodnějších úrokových sazeb. Jde o dluh, který má Řecko u záchranného fondu eurozóny EFSF a u jednotlivých zemi eura a jehož celková suma činí zhruba 184 miliard eur z celkové dlužné částky 320 miliard eur.
Další možná opatření ve hře
Eurozóna v pondělním prohlášení ze summitu uvedla, že „je připravena v případě potřeby zvážit možná další opatření“, která zajistí, aby výdaje Řecka na obsluhu dluhu zůstaly udržitelné. Zmínila se o možnosti prodloužení splatnosti i prodloužení období, ve kterém Řecko nebude muset nic platit ani po roce 2022. Dosud platilo, že toto období skončí právě v roce 2022. Summit ale zdůraznil, že snížení nominální hodnoty dluhu Řecka nepřichází v úvahu.
Zatímco ještě nedávno věřitelé předpokládali, že dluh Řecka v poměru k HDP začne z nynějších zhruba 175 procent klesat v příštím roce, nyní MMF předpověděl, že kvůli nynějšímu ekonomickému chaosu v zemi se bude ještě dva roky zvyšovat a dosáhne až 200 procent HDP. Řecko má v poměru k výkonu ekonomiky druhý nejvyšší dluh na světě po Japonsku.
MMF dosud předpokládal, že náklady na obsluhu dluhu, konkrétně takzvané hrubé potřeby financování, zůstanou v Řecku pod úrovní 15 procent HDP, kterou fond pokládá za bezpečnou. Nyní předpovídá, že stoupnou nad tento práh a budou dál růst.
