Česká mise v Afghánistánu po 19 letech končí. Poslední vojáci odejdou do konce června

V současné době v Afghánistánu zůstává pouze dvanáctičlenná koordinační jednotka, většina vojáků i materiálu už byla odvezena.

V současné době v Afghánistánu zůstává pouze dvanáctičlenná koordinační jednotka, většina vojáků i materiálu už byla odvezena. Zdroj: Armáda ČR

Do konce června česká armáda stáhne z alianční mise v Afghánistánu své poslední vojáky
Mise v Afghánistánu končí po 19 letech
Česká republika je jednou z posledních zemí, která své vojáky z Afghánistánu stahuje.
V Kábulu zůstane pouze jednotka vojenské policie Kamba, která hlídá českou ambasádu.
5
Fotogalerie

Do konce června česká armáda stáhne z alianční mise v Afghánistánu své poslední vojáky. Na jednání sněmovního výboru pro obranu to řekl náčelník generálního štábu Aleš Opata. V současné době v zemi zůstává pouze dvanáctičlenná koordinační jednotka, většina vojáků i materiálu už byla odvezena. V Kábulu poté zůstane jen jednotka Kamba, která chrání českou ambasádu.

Česká republika je jednou z posledních zemí, která své vojáky z Afghánistánu stahuje, řekl Opata.Termín odchodu byl stanoven po domluvě se spojenci.

Severoatlantická aliance slibuje, že bude i nadále Afghánistán podporovat. Podle náměstka pro řízení sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jana Havránka se plánuje finanční pomoc i výcvik afghánských bezpečnostních sil. Měl by se konat mimo území Afghánistánu, pravděpodobně na území východního Turecka, Jordánska a Gruzie, řekl.

Vojáci NATO začali zemi opouštět na konci dubna. Poslední fáze stahování se týká zhruba deseti tisíc aliančních vojáků. Česká armáda již ve třech nákladních letech odvezla ze země většina používaného materiálu. Poslední let s materiálem a vojáky je naplánován do konce měsíce.

NATO se v Afghánistánu začalo angažovat po útocích 11. září na Světové obchodní centrum v New Yorku. Původní plán - svrhnout vládu Tálibánu - se NATO podařilo uskutečnit. Další fáze programu, tedy stabilizace země a záměr dostat pod kontrolu centrální vlády celé území Afghánistánu, se však již nikdy dokončit nepovedlo. 

Tálibán je totiž v zemi stále aktivní a přinejmenším částečně se mu daří se prosazovat. Na začátku tohoto týdne například vláda provincie Kunduz oznámila, že Tálibán dobyl hlavní přechod z Afghánistánu do Tádžikistánu.

Havránek misi označil ji za jedno z nejvýznamnějších zahraničních nasazení české armády. „Pro armádu to mělo zásadní dopad na transformaci ozbrojených sil, na posílení interoperability se spojenci,“ řekl.

Misí prošlo od jejího začátku 11 500 českých vojáků, někteří z nich i opakovaně. Od roku 2002 v zemi sloužili vojáci z polní nemocnice, strážních jednotek, z chemické a biologické ochrany, z chirurgického nebo rekonstrukčního týmu Lógar. Na misi zemřelo 14 českých vojáků.

Političtí představitelé Česka jsou k odchodu z Afghánistánu skeptičtí. Kritizuje ho především prezident Miloš Zeman, negativně se k němu vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO) nebo ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Vhodně načasováno není ani podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO).

Spojené státy počátkem června uváděly, že z Afghánistánu odjela asi polovina jejich vojáků. Kvůli aktivitám Tálibánu ale nyní zástupci USA hovoří o tom, že svůj odchod zpomalí.