Založme v Česku podnik na obrněnce, vybízí německý Rheinmetall

Podvozky obrněného transportéru Lynx by se měly vyrábět v Maďarsku.

Podvozky obrněného transportéru Lynx by se měly vyrábět v Maďarsku. Zdroj: Rheinmetall

Německý obrněný transportér Lynx KF41 o hmotnosti 44 tun přepravuje osm pěšáků a tři členy posádky.
Německý obrněný transportér Lynx KF41 o hmotnosti 44 tun přepravuje osm pěšáků a tři členy posádky.
Podvozky obrněného transportéru Lynx by se měly vyrábět v Maďarsku. Na to by mohla navazovat výroba věží v Česku.
Bojové vozidlo pěchoty 2, které dosluhuje v české armádě.
Transportér BVP-2, který dsluhuje v české armádě.
7
Fotogalerie

Na Ústecku by se mohly vyvíjet a vyrábět kanonové věže německých bojových vozidel pěchoty Lynx pro českou a maďarskou armádu a zřejmě i pro další země. Vznikl by společný podnik firmy Rheinmetall Landsysteme a českého státního subjektu, který by se však na projektu musel finančně podílet. Nabídku německé zbrojovky obdržel premiér Andrej Babiš. Uvádí se to v dokumentu, o němž jednala vláda.

Rheinmetall je jedním ze tří uchazečů o dodávku 210 pásových obrněnců pro vojsko za více než 50 miliard korun. S jeho nabídkou loni souhlasilo Maďarsko, podepsalo smlouvu na 218 vozidel Lynx.

„Budoucí investice a zájem skupiny Rheinmetall o Českou republiku se od zahájení našich aktivit, kdy jsme v roce 1992 založili závod v Trmicích na Ústecku, zvýšily. Strategické partnerství s českým průmyslem považujeme za klíčové pro náš budoucí úspěch v regionálním i celosvětovém měřítku,“ řekl deníku E15 viceprezident pro obchod Rheinmetallu Oliver Mittelsdorf. Další informace s ohledem na dosud neukončené výběrové řízení ministerstva obrany a dohodu o mlčenlivosti, kterou museli uchazeči o kontrakt uzavřít, nepotvrdil ani nevyvrátil.

Na možnosti, aby se v ČR vyráběly hi-tech věžové systémy, nic nemění skutečnost, že Rheinmetall se už dohodl na vybudování závodu u maďarského města Zalaegerszeg, plyne z vládního dokumentu. Maďarský stát do projektu vloží v přepočtu 4,4 miliardy korun. Pokud by Česko s nabídkou německé firmy souhlasilo, v Maďarsku by se vyráběly podvozky vozidel Lynx. Zakázky pro českou a maďarskou armádu by se tak propojily.

Informace o možném finančním podílu, který by český subjekt musel do společného podniku s Němci vložit, dokument projednaný kabinetem neobsahuje. O průběhu celého tendru v posledních týdnech podrobně informoval Deník N.

Právě po vzniku továrny na obrněnce začal volat ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. „Žádoucí je zřízení výrobního podniku v ČR, který se zapojí do dodávek pro další zakázky na bojová vozidla pěchoty do třetích zemí, například na Slovensko,“ uvedl Havlíčkův rezort v připomínkovém řízení.

Ministr obrany Lubomír Metnar naopak trvá na tom, aby největší profit z chystané zakázky měla státní firma VOP CZ, kde se v minulosti částečně vyráběly transportéry Pandur. VOP má být hlavním integrátorem současného nákupu bojových obrněnců, do něhož má zapojit na dvě desítky českých firem, jako je Czechoslovak Group, Meopta, Ray Service nebo Quittner & Shimek. Tyto společnosti se však už na rozdíl od VOP dohodly s Rheinmetallem a s Maďary a budou dodávat komponenty také pro vozidla Lynx objednaná maďarskou armádou.

Jádrem sporu ministrů Havlíčka a Metnara je podíl tuzemských firem na zakázce pro českou armádu, který Metnarův úřad stanovil na minimálně 40 procent. „Je to jednoznačně chyba, nejedná se o solidní míru zastoupení našeho průmyslu,“ míní Havlíček.

Náměstek ministra obrany pro průmyslovou spolupráci Tomáš Kopečný připomíná, že zapojení domácích zbrojovek a dalších společností bude významným kritériem, které může rozhodnout o vítězi mnohamiliardové soutěže. „Když některý z uchazečů o zakázku přijde s výrazně vyšším podílem pro české firmy, bude mít velkou konkurenční výhodu,“ řekl Kopečný.

S ohledem na bezpečnostní zájmy ČR je podle náměstka důležité také to, aby se český průmysl maximálně podílel nejen na výrobě, ale i na servisu, generálních opravách a na modernizacích obrněnců po celou dobu jejich životnosti.

Výroba bojových vozidel v Česku a Maďarsku

  • Minimálně 40procentní podíl českého průmyslu na zakázce na 210 obrněnců za více než 50 miliard korun požadovaný ministerstvem obrany je podle šéfa rezortu průmyslu a obchodu Karel Havlíček nedostatečný, chce plnou lokalizaci výroby pásových vozidel v tuzemsku s majoritním podílem státu.
  • O zakázku české armády se ucházejí americko-španělská společnost GDELS, britsko-švédská BAE Systems a německá Rheinmetall Landsysteme.
  • V případě vzniku společného podniku s Rheinmetallem by se v ČR vyráběly kanonové věže vozidel Lynx a v Maďarsku podvozky, obě zakázky by se tak propojily.
  •  V ČR by vzniklo na bázi firmy Rheinmetall Automotive CZ v Trmicích vývojové a výrobní centrum pro věže Lance a výhledově i pro další věže obrněných vozidel vyráběných Rheinmetallem.
  • Ve společném podniku Rheinmetallu s Maďarskem bude německá firma držet 51 procent, za maďarskou stranu podepsalo smlouvu ministerstvo pro inovace a technologie.
  • Maďarský stát do projektu vloží v přepočtu 4,4 miliardy korun, v průmyslové zóně u města Zalaegerszeg má závod začít vyrábět vozidla Lynx v roce 2023.
  • České ministerstvo obrany trvá na tom, že komplexní servisní podporu po celou dobu životnosti bojových vozidel zajistí kvůli bezpečnostním zájmům ČR zbrojovka VOP CZ ze 100 procent vlastněná státem, která získá výrobní licence k vysoutěženým obrněncům.