Čína předvedla vojenskou sílu. Peking slavil sedmdesát let komunismu

Peking se u příležitosti 70. výročí vzniku Čínské lidové republiky pokusil ohromit svět velkolepou vojenskou přehlídkou. Zúčastnilo se jí na patnáct tisíc vojáků, stovky vojenských vozidel a 160 letadel.

Peking se u příležitosti 70. výročí vzniku Čínské lidové republiky pokusil ohromit svět velkolepou vojenskou přehlídkou. Zúčastnilo se jí na patnáct tisíc vojáků, stovky vojenských vozidel a 160 letadel. Zdroj: čtk/ap

Peking se u příležitosti 70. výročí vzniku Čínské lidové republiky pokusil ohromit svět velkolepou vojenskou přehlídkou. Zúčastnilo se jí na patnáct tisíc vojáků, stovky vojenských vozidel a 160 letadel.
Peking se u příležitosti 70. výročí vzniku Čínské lidové republiky pokusil ohromit svět velkolepou vojenskou přehlídkou. Zúčastnilo se jí na patnáct tisíc vojáků, stovky vojenských vozidel a 160 letadel.
Peking se u příležitosti 70. výročí vzniku Čínské lidové republiky pokusil ohromit svět velkolepou vojenskou přehlídkou. Zúčastnilo se jí na patnáct tisíc vojáků, stovky vojenských vozidel a 160 letadel.
Peking se u příležitosti 70. výročí vzniku Čínské lidové republiky pokusil ohromit svět velkolepou vojenskou přehlídkou. Zúčastnilo se jí na patnáct tisíc vojáků, stovky vojenských vozidel a 160 letadel.
Peking se u příležitosti 70. výročí vzniku Čínské lidové republiky pokusil ohromit svět velkolepou vojenskou přehlídkou. Zúčastnilo se jí na patnáct tisíc vojáků, stovky vojenských vozidel a 160 letadel.
30
Fotogalerie

Peking se u příležitosti 70. výročí vzniku Čínské lidové republiky pokusil ohromit svět velkolepou vojenskou přehlídkou. Zúčastnilo se jí na patnáct tisíc vojáků, stovky vojenských vozidel a 160 letadel. Podívejte se na fotogalerii

Čínští propagandisté se pochlubili svými nejmodernějšími zbraněmi. Předvedli například interkontinentální balistickou střelou DF-41, která je údajně schopná zasáhnout jakoukoli část světa. K vidění byly také nové systémy vzdušné obrany či bezpilotní letouny včetně průzkumného nadzvukového dronu DR-8.

Čína má v současnosti druhý největší armádní rozpočet světa, na obranu loni podle institutu SIPRI vydala téměř 250 miliard dolarů. Její výdaje na zbrojení rostou rychlým tempem, v roce 1994 představovaly desetinu současného objemu.

Peking tvrdí, že buduje silnou armádu, aby podpořil svou globální pozici. „Žádná síla nemůže otřást statusem naší skvělé rodné země a žádná síla nemůže zastavit pokrok čínského lidu a čínského národa," řekl během slavnostního projevu prezident Si Ťin-pching. Posilování čínské armády však se znepokojením pozoruje Tchaj-wan a další země v regionu.