Čínská sonda zamířila ze Země pro vzorky z povrchu Měsíce

Raketa zvaná v překladu Dlouhý pochod 5 vynesla v pondělí z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan sondu, která by měla zajistit odebrání vzorků z povrchu Měsíce a jejich přepravu na Zemi. Pokud bude mise úspěšná, dostane se měsíční materiál na Zemi poprvé po více než čtyřiceti letech.

Raketa zvaná v překladu Dlouhý pochod 5 vynesla v pondělí z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan sondu, která by měla zajistit odebrání vzorků z povrchu Měsíce a jejich přepravu na Zemi. Pokud bude mise úspěšná, dostane se měsíční materiál na Zemi poprvé po více než čtyřiceti letech. Zdroj: Reuters

Raketa zvaná v překladu Dlouhý pochod 5 vynesla dnes z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan sondu, která by měla zajistit odebrání vzorků z povrchu Měsíce a jejich přepravu na Zemi. Pokud bude mise úspěšná, dostane se měsíční materiál na Zemi poprvé po více než čtyřiceti letech.
Raketa zvaná v překladu Dlouhý pochod 5 vynesla v pondělí z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan sondu, která by měla zajistit odebrání vzorků z povrchu Měsíce a jejich přepravu na Zemi. Pokud bude mise úspěšná, dostane se měsíční materiál na Zemi poprvé po více než čtyřiceti letech.
Raketa zvaná v překladu Dlouhý pochod 5 vynesla v pondělí z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan sondu, která by měla zajistit odebrání vzorků z povrchu Měsíce a jejich přepravu na Zemi. Pokud bude mise úspěšná, dostane se měsíční materiál na Zemi poprvé po více než čtyřiceti letech.
Raketa zvaná v překladu Dlouhý pochod 5 vynesla v pondělí z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan sondu, která by měla zajistit odebrání vzorků z povrchu Měsíce a jejich přepravu na Zemi. Pokud bude mise úspěšná, dostane se měsíční materiál na Zemi poprvé po více než čtyřiceti letech.
Raketa zvaná v překladu Dlouhý pochod 5 vynesla v pondělí z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan sondu, která by měla zajistit odebrání vzorků z povrchu Měsíce a jejich přepravu na Zemi. Pokud bude mise úspěšná, dostane se měsíční materiál na Zemi poprvé po více než čtyřiceti letech.
14
Fotogalerie

Raketa v překladu nazvaná Dlouhý pochod 5 vynesla v pondělí z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan sondu, která by měla zajistit odebrání vzorků z povrchu Měsíce a jejich přepravu na Zemi. Podle Čínského národního vesmírného úřadu (CNSA) by se tak mělo stát do poloviny prosince. Start vysílala na svém webu v přímém přenosu čínská zpravodajská televize CGTN.

Jedná se o další z řady projektů čínského vesmírného programu. Pokud bude jeho realizace úspěšná, dostane se měsíční materiál na Zemi poprvé po více než čtyřiceti letech. V šedesátých a sedmdesátých letech takové mise zdárně uskutečnily Spojené státy a bývalý Sovětský svaz, jehož nástupnickou zemí je Rusko.

Nynější výprava Čchang-e 5, pojmenovaná po měsíční bohyni z čínské mytologie, je přitom technicky složitá a náročná. Podle informací americké vesmírné agentury NASA je jejím hlavním cílem získat pomocí vrtného zařízení a robotické paže z hloubky až dvou metrů kolem dvou kilogramů hornin a dalšího materiálu a dostat je na Zemi.

Náročnost programu spočívá mimo jiné i v dopravě s využitím čtyř modulů. Dva přistanou v oblasti Oceanus Procellarum na přivrácené straně Měsíce a dva zůstanou na oběžné dráze. Vzorky odebrané jedním aparátem vynese z povrchu druhý speciální modul, který se pak spojí se servisním modulem. Z něj se materiál přesune do návratového modulu, který zamíří k Zemi.

Vzhledem k tomu, že Čína je skoupá na informace, i pokud jde o její vesmírný program, nebyl přesný plánovaný časový rozvrh projektu předem znám. Mluvčí čínského lunárního programu Pchej Čao-jü nicméně uvedl, že vzorky by měly na Zemi dorazit do 23 dnů. Přistání modulů na Měsíci se podle něj předpokládá do osmi dnů.

Agentura AP napsala, že let ze Země k Měsíci typicky trvá tři dny. Na místě pak sonda nemůže zůstat dlouho, protože není vybavená dostatečným radioizotopovým zahříváním, které by umožnilo zvládat mrazy měsíčních nocí. Aparát proto může zůstat jen jeden lunární den, který odpovídá zhruba 14 dnům na Zemi.

Čína v roce 2003 vyslala do vesmíru vlastními silami svého prvního astronauta, a stala se tak po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, které se to podařilo. Od té doby vypustila na oběžnou dráhu experimentální stanici, její astronaut vystoupil do otevřeného kosmického prostoru a dva její aparáty dostaly na Měsíc. Přitom ve druhém případě se Číně jako první podařilo přistát na odvrácené straně s robotickým vozítkem zvaným v překladu Nefritový králík 2.

Další čínský aparát je v současné době na cestě k Marsu. Čína chce dopravit na „rudou planetu“ robotické vozítko poháněné solární energií a určené pro shromažďování vědeckých dat. O přistání na planině Utopia Planitia na severní polokouli Marsu by se Číňané měli pokusit v květnu.